Nový seriál: Odhalený mýtus

Nový seriál: Odhalený mýtusNový seriál: Odhalený mýtus

      Jedním z nejzajímavějších, nejbarvitějších, nejsvéráznějších a nejtajemnějších kulturistů všech dob byl nepochybně kubánský emigrant Sergio Oliva. Už od svých prvních kroků na americké půdě vykazoval neuvěřitelnou vitalitu a povahové vlastnosti, umožňující mu s poměrně lehkým srdcem snášet osud cizince, vydržet u nejpodřadnější práce a při tom vytrénovat jednu z nejzázračnějších postav historie. Díky mimořádné genetice Oliva prospíval za podmínek, jaké by 99% ostatních umořily k smrti. S latinsko-americkou grácií nosil své náramky, řetízky a kostkovanou řeznickou vestu, se stoickou filozofií přijímal – možná neférové – verdikty rozhodčích v době, kdy byl na vrcholu tělesných sil a mohl vládnout nejméně pět let. Chování, považované mnohými za nadutost, však bylo pouze ochrannou bariérou, kterou nevzdělaný, ale inteligentní voják Batistovy armády postavil mezi sebe a rasistický svět Ameriky 60. let. Napadlo vás někdy zauvažovat, co mohl Sergio se svým tělem dokázat, kdyby měl Arnoldův mozek? Osud bohužel jednou rukou dává a druhou bere, takže o 6 let mladší Arnold je dnes guvernérem Kalifornie, kdežto penzionovaný Oliva dělá trenéra v policejní posilovně a vede svoje vlastní fitcentrum v Chicagu. V dalších dílech seriálu se pokusíme odhalit zákulisí mýtu člověka, který nadevše miloval nezávislost; za to dostal přezdívku „Kubánský rebel“.
      Karibské moře, Kuba, 40. léta minulého století. Původně španělské kolonii vládne diktátor Fulgencio Batista, který se po zvolení prezidentem podrobuje hospodářské diktatuře USA. Dne 4. července (ironicky na americký státní svátek, den nezávislosti) 1941 se v Havaně, v rodině Alfonsa a Julie Olivových narodil chlapec Sergio; měl ještě 9 bratrů a deset sester. Od malička musel pomáhat při práci na plantážích cukrové třtiny a tabáku v Guanacu. Otec vlastnil dům, který splácel dvacet let, ale komunisté mu jej bez náhrady zabrali. Sergio hrál hodně baseball, a plaval, takže byl štíhlý, šlachovitý a poměrně silný. V roce 1958 vstoupil dobrovolně do armády, kde dostal poprvé pořádně najíst. Po základním výcviku byl vyslán do hor Sierra Maestra, asi rok bojoval proti bojůvkám Castrových povstalců, byl dvakrát zraněn – průstřel paže, břicho – a skončil v nemocnici v Havaně, kde jej zastihla revoluce. Když viděl, kam se jeho země dostala, dospěl k rozhodnutí, že musí pryč, ale nehodlal riskovat plavbu přes moře v rybářském člunu. Východiskem byl sport. Oliva zkoušel baseball, ale nešlo mu to, zkoušel box a nebyl tak dobrý, aby pronikl výš, až náhodou přišel do vzpěračské posilovny. Hlavní trenér Julio Cespedes, jeden z vůdců revoluce, Olivu znal a nabídl mu možnost vzpírání. Oliva nejprve odmítl, avšak neměl práci ani peníze a nakonec souhlasil. Kouč jej hned povýšil do funkce placeného instruktora, takže Oliva vlastně bral plat za to, že trénoval! Už na prvním tréninku zvedl trhem 60 kg (Rick Wayne uvádí, že přemístil na prsa 135 kg, ale to je zjevný omyl), přestože na výšku 180,5 cm vážil 72 kg a měl biceps 33 cm. Za pouhé tři měsíce Oliva přibral na 87 kg a stal se mistrem Kuby, jeho výkon asi po roce se pohyboval okolo 400 kg (120+110+160 kg).