Klasický vzpěrač: Berthold Tandler

Jako čtvrtý v pořadí Berthold Tandler – po hvězdném triu vídeňských kolegů Josefu Graflovi, Karlu Swobodovi a Josefu Steinbachovi – patřil od roku 1900 až do začátku I. světové války k nejlepším vzpěračům Rakouska, potažmo Evropy a světa.

Přestože nevytvořil žádný světový rekord (jeho maxima v tlaku a nadhozu činila 145 kg, resp. 170 kg, mimochodem váhy hodné respektu, nejvyšší tělesná váha 120 kg), zařadil se mezi mistry světa (roku 1911 v Drážďanech, mimo to se konaly tři další soutěže v Berlíně, Stuttgartu a Vídni) a mistry Evropy; tento titul dobyl v letech 1911, 1912 a 1913. Při debutu na MS 1904 skončil pátý, dál už ale pokaždé stál na „bedně“: měl tři bronzy a tři stříbra z MS a jeden bronz z ME (1907).