Tarzanovská série – Johnny Weismüller

Tarzanovská série

JOHNNY WEISMÜLLER

      Vyhrál pět zlatých olympijských medailí v plavání (1924,1928) a byl 52krát mistrem Ameriky. Vytvořil moderní styl kraulu a jako první zaplaval 100 m volným stylem pod 1 minutu. V roce 1950 jej vyhlásili za nejlepšího plavce půlstoletí a v závěru své amatérské kariéry se stal jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších filmových Tarzanů. Měřil 190 cm a vážil asi 87 kg.
      Peter Jonas (John) Weismüller se narodil 2. června 1904 v maďarské části Rakousko-Uherska. Plavat začal na Fullerton Beach v Chicagu a v roce 1916 vstoupil do Illinois YMCA. Pod vedením trenéra Bachracha (od r. 1920) činil rychlé pokroky a už v září 1921 ustavil světový rekord na 100 yardové trati. Novináři jej vbrzku začali titulovat Lidský hydroplán, Kníže vln nebo Chicagské tornádo. Přeskočme do roku 1929. Johnny narazil na manažera Flo Ziegfelda, tvořícího závěr filmu Gloryfying the American Girl, kde Johnny natočil krátkou polonahou scénku s fíkovým listem. Tak se oklikou dostal do povědomí společnosti MGM, připravující film o Tarzanovi. Titul Tarzan the Ape Man (1932) udělal z Weismüllera doslova přes noc hereckou hvězdu, ačkoliv dialogy byly minimální, protože měl přiškrcený hlas po nehodě z dětství a nedokázal se prý naučit scénář! V mezidobí se živil jako propagátor vloček Wheaties („Snídaně šampiónů“) a záchranář na pláži v Santa Monice.
      Další filmy Tarzan Escapes (1936) a Tarzan´s Revenge (1938) Weismüllerovo postavení v této roli dále upevnily. Během 2. světové války Johnny pomáhal získávat milióny dolarů pro armádu; myl například nádobí v kantýně nebo učil vojáky plavat pod vodou. V roce 1941 natočil Tarzan´s Secret Treasure a rok poté Tarzan´s New York Adventures s poněkud slabším ohlasem kritiky, podobně jako Tarzan and the Amazons (1945). Poslední tituly Tarzan and the Leopard Woman, Tarzan and the Huntress a Tarzan and the Mermaids v roce 1948 sérii uzavřely (nepočítáme dva filmy Jungle Jim). Weismüller byl pětkrát ženatý a měl tři děti. Zemřel ve spánku na zablokování plic dne 20. ledna 1984. Téměř 60 let po sportovním triumfu v Paříži jej uložili na malý hřbitůvek Pantéon Valle de la Luz, a mezi kondolencemi byl i telegram od prezidenta Reagana…