Síla – Zvih zády

Síla

ZDVIH ZÁDY

Způsob provedení této tradiční a divácky vděčné discipliny pochopíte z popisu i obrázku, příprava však byla náročná a zvyšovala dramatické očekávání publika, neboť vlastní výkon – pokud byl úspěšný – kulminoval po zvážení a rozmístění zátěže během pár sekund. Jak „Herkulovský zdvih“ vypadal? Na dvou masivních stojanech ležela těžká, mnohdy železem okovaná deska. Silák vstoupil pod desku a opřel se plochou zad o její spodní stranu. Po pečlivém vystředění zvolna napnul nohy v kolenou a desku i se zátěží nadzvedl 1–5 cm nad stojany. Ve svém úsilí si mohl pomáhat opřením rukou o kolena nebo pevný stolek. Jako zátěž sloužily různé těžké předměty, kusy železa, části strojů litinové odlitky nebo kotouče z činky. Největší aplaus ovšem sklízelo zvednutí velkých zvířat (sloni, býci) nebo skupiny lidí.
Vznik zvedání zády souvisí podle některých autorů s Kanadským Samsonem Louisem Cyrem. Když měl 18 let (v roce 1880), vážil asi 100 kg. Jednou uviděl na cestě vůz s koly zabořenými do bláta. Louis vlezl po čtyřech pod vůz a zády jej nadzvedl, takže koně mohli zabrat a povoz vytáhnout z bahna. Tak se zřejmě zrodila myšlenka na zvedání zády, které Cyr později s velkým úspěchem používal.