Kennelly: benčpres 1075 liber (VIDEO)
l text: SEAN KATTERLE l foto: archiv M&F
UPA PRO-AM Power Weekend v Iowě z července tohoto roku, kde však soutěžil ještě s tělesnou vahou 152 kg, tedy v kategorii nad 308 liber.
Záznam Kennellyho úspěšného pokusu se zátěží 1075 liber.
Dále nabízíme rozhovor, který Ryan Kennelly poskytl krátce před zmiňovanou listopadovou soutěží.
* Katterle: Nedávno si shazoval ze 157 kg na méně než 140 kg. Jak jsi upravil svůj způsob stravování? Vyloučil jsi jisté druhy jídel? Dbal jsi na dodržování konkrétního poměru živin v jednotlivých jídlech?
Kennelly tenkrát vytlačil 447 kg – pozn. red.)? Před nedávnem si řekl cosi jako „zapsat v kategorii do 140 kg výkon přes 1000 liber učiní rekordní hodnotu alespoň na čas nedotknutelnou.“ Myslíš, že 1000 liber bude znamenat průlom?
„Z psychologického hlediska si myslím, že pro závodníky v dresu představuje meta 1000 liber určitý blok. Jakmile se k ní jednou dostanou, zpravidla selžou, nebo se začnou ohlížet po nepovolených ´zkratkách´. A tak můžeme vidět nedotlačené pokusy, borce s rukávy trik staženými přes lokty či povely k započetí tlaku prakticky bez stopky. Upřímně si myslím, že v kategorii do 140 kg dnes nedokáže nikdo regulérně vytlačit 1000 liber. Chybí jim ten správný způsob myšlení. Pokud se mi tedy povede vyhnat rekord do zmíněné výše, jsem toho názoru, že tak skoro nebude překonán. Pravdaže, objeví se nová generace dresů, které umožní soupeřům dotáhnout se na mě, tohle to však není cesta, po které bych se chtěl ubírat. Mimochodem, to, o čem jsem tady říkal, je taky důvodem toho, proč se dnes tolik elitních lifterů v dresu angažuje v soutěžích na opakování, místo toho, aby atakovali rekordní váhy. Zkrátka jim vyhovuje zůstat v pro ně pohodlném spektru vah.“
* K tomu, co jsi řekl – nemyslíš, že powerlifting je dnes přespříliš orientován na rekordy? V téměř každém jiném sportu lidé a týmy soutěží, aby vyhrávali. Ovšem přijde mi, že v powerliftingu, využívajícím podpůrného ekipmentu, lidé vidí spíše způsob k honění čísel, aby si pak mohli na stěnu pověsit osvědčení o tom či onom rekordu. Nic proti zvyšování síly, nicméně mám pocit, že se to děje spíše zlepšováním technologie dresů, přidáváním vrstev materiálu, benevolentním rozhodováním, stále delšími prodlevami mezí vážením a samotnou soutěží atd… Neměli by podle tebe promotéři věnovat větší pozornost pořádání soutěží, kde by se hrálo na poctivá vítězství (korektní posuzování ze strany rozhodčích, vážení i soutěž v tentýž den) místo pouhého permanentního pokoušení stále vyšších vah? Já osobně nemám problém s ekipmentem, pokud je rozhodování takové, jako můžeme vidět na soutěžích organizací IPF či USPF. Často tomu však tak není… Co na to říkáš?
„Myslím, že lifteři se orientují více na čísla než-li na to,aby byli opravdu silnější. Za současného stavu věcí o powerliftingu nesmýšlím jako o sportu a neudělám tak, dokud na soutěžích neuvidím více kvalitních pokusů a ne pouhou honbu za čísly. Myslím, že právě teď je powerlifting spíše hobby, zábava. Já mám také rád organizace IPF a USPF a federace, které následovaly jejich příkladu a standardizovaly svá pravidla a požadují jejich dodržování. V těchto organizacích je posuzování velice striktní, což jim dodává na důvěryhodnosti. Pokud je světový rekord uznán některou z těchto federací, není potřeba o něm pochybovat.
Zodpovědnost za to, aby se dění v powerliftingu začalo měnit, leží podle mého na časopisech, webech a promotérech. Dokud se lidem dostane popularity a uznání nehledě na okolnosti, vše zůstane při starém. Pokud však magazíny a známé weby budou reflektovat pouze hluboké dřepy a opravdu dotlačené benčpresy, powerlifting se začne měnit, protože lidé – aby se jim dostalo kýženého uznání – budou disciplinovanější.“
Přednedávnem jsem od jednoho elitního liftera slyšel názor, že tvrdý trénink mrtvého tahu může přispět k zvýšení výkonu v benčpresu. Vždy jsem si myslel, že benči napomůže spíše dřep a – co se týče zad – tlakař by se měl držet raději těžkých přitahování s činkou, jednoručkou nebo T-tyčí. Jaký je v tomto směru tvůj názor?
„Myslím, že pokud trénuješ tvrdě a chytře, funguje všechno. Mrtvé tahy však opravdu vyčerpávají centrální nervový systém. To je jisté. Ovšem pokud víš, jako sladit trénink s možnostmi svého těla a dopřeješ si dostatečný čas na odpočinek a regeneraci, můžeš dokázat divy. Stačí, když zmíním borce jako Brian Siders, Jim Williams a Bill Kazmaier. Tyto chlápci dokázali dát současně dohromady ohromující trojboj i skvělý benč. Nicméně, já sám mrtvý tah netrénuju. Dělám však dřepy a když dřepuji, tak opravdu těžce, výrazně pod rovnoběžku stehen s podlahou a pro střední počet opakování – podobně, jako siloví kulturisté Ronnie Coleman nebo Tom Platz. Abych však dokázal zregenerovat kombinaci těžkých tréninkových dnů benčpresu a dřepu, dopřávám si hodně spánku a kvalitního jídla.“
Jsou tady rovněž rekordy bez využití dresu, které by spadaly do tvých váhových relací. Třeba Ted Arcidi a jeho rekordních 295 kg ve váze do 125 kg (platí již 25 let!) a Scot Mendelson, jenž v kategorii do 140 kg zapsal 318 kg (701 liber) a v supertíze dokonce 325 kg (715 liber). Zabýváš se nějako těmito výkony? Momentálně si jednička v benčpresu v ekipmentu ve váze do i nad 140 kg. V rankingu tlaku bez dresu však figuruješ na 38. místě pět let starým výkonem 272,5 kg (600 liber) z promo akce MMA zápasníka Rogera Neffa. Samozřejmě, není pochyb, že máš na mnohem víc než 600 liber (ačkoliv členství v klubu 600 není nic, nad čím bychom ohrnovali nos). Více krát si dokázal, že po náležitém tréninkovém cyklu si schopen vypálit od hrudníku i 306,5 kg (675 liber). Co je do budoucna cílem Ryana Kennellyho, co se týče klasického silového benčpresu bez trika?
„Co jsem slyšel, tak jediný benčpres bez dresu se zastavením na hrudníku (stopka), jenž překonal hranici 700 liber (318 kg), byl pokus Jamese Hendersona a říkám to, protože jej učinil ve federaci USPF/IPF. Co se týče Mendelsona, podle mně zvedal stylem „dotek o hrudník a nahoru“, tedy bez stopky. Nemám s tím problém, nicméně si myslím, že právě Henderson by tedy měl být považován za nejlepšího tlakaře bez dresu všech dob. Pokud jde o mne, když budu mít na to dost času, rád absolvuji příslušné tréninkové cykly a uvidíme, či dokážu na soutěži – s kvalitní videodokumentací a přísnými pravidly rozhodování – zatlačit bez trika přes 318 kg.“
