KDYSI A NYNÍ: VZPÍRÁNÍ A JEHO PŘÍNOSY

Moje krátká a bezvýznamná, zato velice poučná a inspirativní kariéra vzpěrače (cca 1964 až 1970) měla ovšem důsledek v tom, že jsem si vzpírání zamiloval: s jakous-takous znalostí techniky jsem ještě dlouho poté občas potrénoval přemístění nebo trh do podřepu, sledoval jsem výkony z ME, MS a OH, soukromně si registroval rekordy a zajímal se o biografie elitních závodníků včetně těch historických. Mrzí mne ovšem velmi moc, že jsem si nenechal pořídit žádnou fotku (víte, foťák tenkrát vlastnil málokdo).

Tommy Kono, špičkový vzpěrač, který uspěl i v bodybuildingu.

Tehdy se ještě vzpíralo do nůžek (do výpadu), což jsem taky dělal. Dřel jsem ty nůžky jak posedlý, rval činku nahoru a mlátil se kolenem o podlahu, ale nic z toho nebylo; proč, to už dnes vím, ale nechci to tu rozebírat. Ani tlakový styl „píchačku“ (vypíchnutí činky z ramen po signálu rozhodčího) jsem se nikdy nenaučil, všechno jsem tlačil surovou silou. Při nadhozu mne omezoval nedostatek výbušnosti a nutnost zaklonit hlavu (jednou jsem se pořádně praštil zespodu do brady), takže moje výrazy byly spíš výrazové tlaky. Za pár let ostatně soupažný tlak zrušili a skvělá disciplína pominula jako celá tahle doba.

 Výhody vzpěračských cviků

Jsem pevně přesvědčený, že času stráveného nácvikem vzpěračských cviků i vlastním tréninkem nebudete nikdy litovat; už jen pro ten fakt, že to umíte a můžete zkušenosti předat případným zájemcům. Nakonec už slavný americký kouč Bob Hoffman řekl: „S výjimkou své slabosti nemáte co ztratit!“

Jurij Vlasov (185 cm/135 kg), olympijský vítěz a čtyřnásobný mistr světa ve vzpírání.

Jistý vědoucí trenér zase prohlásil: „Vše, co potřebujete vědět o tréninku vzpírání, vám vysvětlím za hodinu. Naučení a pochopení mého výkladu vám však zabere půl života.“ Moudrá slova, ale neberte je zase tak vážně. Na radách je hezké to, že se jimi nemusíte 100% řídit. Vzpíráte pro sílu a výbušnost a možná pro osobní radost, nikoliv kvůli medailím!

Je nabíledni, že v moderních fitness-centrech stěží potkáte někoho, kdo procvičuje silový trh od kolen nebo dynamické výtahy na prsa. V těchto a jim podobných zařízeních totiž mnohdy ani s lupou a navigací GPS neobjevíte místo s činkou k libovolnému použití, také mentalita lidí je jiná. To ale nemá být překážkou k tomu, abyste vzpěračské cviky přehlíželi, neboť z nich lze sestavit kompletní trénink, případně je využít jako doplňky kondičního či posilovacího programu pro sporty.

Čtyřikrát ANO

Za prvé překvapení. Vzpěračské cviky ovlivňují srdečně-cévní systém. Americké studie už před lety potvrdily, že tento typ tréninku zlepšuje výkonnost srdce a plic, a hlavním důvodem je délka dráhy činky. Při výponech na špičky nebo ohýbání zápěstí se zátěž pohybuje v rozsahu 10 cm. Vezměte ale přemístění činky na prsa a výraz nad hlavu – činka projde od podlahy až do napnutých paží více jak dva metry! Pracuje při tom každý sval na těle, od vzpřimovačů šíje až po lýtka včetně kostí, kloubů, šlach a vazů. Taková série silového trhu z visu vás neuvěřitelně zadýchá, zapotíte se a srdce budete cítit až v krku – bez toho, abyste odběhli jediný metr.

Jeden z nejlepších vzpěračů historie David Rigert.

Na vědomí. Anglický vzpěrač Al Murray, vážící 75 kg, zvedl trhem během 20 minut 112krát 80 kg činku. Udělal rovněž 90 opakování trhu s 88 kg. A vy jste mysleli, že 20 benčpresů se 100 kg je vše, co vaše svaly dokáží!

Za druhé, lidské tělo je vystavěné jako celek, a snad neexistuje seriózní sport, který by vyžadoval samostatnou práci bicepsu nebo přímého břišního svalu. Právě naopak, při zvedání činky od země do vzpažení žádná část těla nezahálí. S pokračující dobou tréninku tělo postupně sílí a muskulatura nabývá na objemu. Začínající vzpěrač už po roce tréninku pozná důležitost pásu svalů na zadní straně těla, jdoucího od sedacích svalů přes vystouplé valy vzpřimovačů páteře až ke trapézům. Díky pozvedům, výtahům a přemístění činky mohutní celá záda, nicméně odpověď na otázku, které svaly vzpírání posiluje, zní VŠECHNY.

Na vědomí. Prohlédněte si někdy fotografie svalnatých vzpěračů jako David Rigert, Anatolij Pisarenko, Pyrros Dimas, Mark Huster, D. Klokov…a obráceně, někteří vzpěrači jsou ohromně silní, ale postavami tak nevypadají.

Za třetí, ve srovnání se dřepem, benčpresem nebo mrtvým tahem je obtížné se vzpěračskými cviky přetrénovat, nebo pokoušet až příliš těžké váhy. Tím neříkám, že to možné není, ale vzhledem k typu cviků nenajdete příležitost pro vynucená opakování, různé přetěžovací techniky nebo čiročirý cheating. Navíc nepoužíváte lavičky ani různé podpěry, váš partner nemůže vsunout prsty pod osu a pomoci vám udělat opakování navíc. Váhy pro vzpěračské cviky musíte určovat podle svých možností, výsledky však stojí za disciplínu i námahu. Vím to z vlastní zkušenosti: Nepopsatelný pocit poté, když poprvé dostanete nad hlavu činku, naloženou protihodnotou vaší tělesné váhy, vám utkví v paměti po zbytek života.

Na vědomí. Každý řádně trénující muž má zvednout nad hlavu svou tělesnou váhu. Pokud to dokážete, proč nezkusit 1,5 násobek a víc?

Za čtvrté, trénink sestavený ze vzpěračských cviků není dlouhý a může trvat méně jak hodinu a půl.

Dmitri Klokov uměl ve váze do 105 kg trhnout 196 kg a nadhodit 232 kg. Dnes exceluje v crossfitu.

Vzpěračské cviky jsou z výše popsaných důvodů – zapojení celého těla plus oběhového systému – značně namáhavé. Sotva bychom si uměli představit 10 x 10 opakování trhu od kolen s tělesnou váhou na čince! Nedostává-li se vám čas, naordinujte si trénink ve zkratce. Například přemístění na prsa a výraz. Rozcvičte se 10 opakováními s lehkou váhou, přiložte 15–20 kg a udělejte 5 opakování, znovu přidejte 5–10 kg a zvedněte činku třikrát. Dál pokračujte po malých kotoučcích a 1 opakování tak vysoko, až činku nepřemístíte nebo nevyrazíte. Trénink končí.

Na vědomí. Návody a popisy vzpěračských cviků jste dříve mohli hledat v našem časopise, nyní snad na internetu, činku a místo si musíte zajistit sami.