Síla z minulosti: Tullio Camilotti

Síla z minulosti: Tullio Camilotti

      První olympijskou medaili ve vzpírání získal pro Itálii mladý silák v roce 1906. Narodil se o 26 let dříve, dne 29. ledna 1880 v severoitalském městě Sacile. Se sportem začal jako gymnasta a zápasník, ale brzy přestoupil ke vzpírání. Toto odvětví náleželo odjakživa dělnické třídě, bylo namáhavé a nebezpečné, tudíž mělo pro většinu aristokratů klasifikaci nepřijatelné rekreační aktivity. Camilotti pocházel z vyšší společenské vrstvy, nestyděl se však participovat ve sportu společensky podřadnější úrovně. Vzpírání přišel na chuť jako student práva na univerzitě v Padově. Trénoval, soutěžil a odjel dokonce do Německa za proslulým expertem Theodorem Siebertem (viz Kronika březen 2005). Díky mimořádnému zlepšení výkonnosti se kvalifikoval do národního týmu pro OH, 25.-27. dubna 1906 v Athénách. Zde vybojoval stříbro za trh 73,75 kg levou i pravou paží (vyhrál Němec Josef Steinbach se 76,55 kg). V nadhozu skončil se 108,5 kg až sedmý. V roce 1907 se národní šampionát konal v Benátkách a Camilotti jej vyhrál, bohužel šlo o jeho poslední triumf. Další výkony: jednou paží čistě vytlačil 62,6 kg, jednou paží nadhodil – po soupažném přemístění – 92 kg. Měřil 175 cm a vážil svalnatých 97 kg. Okolo prsou měl 120 cm, v pase 89 cm, stehno 65 cm a lýtko 41 cm, nevídanou pozornost upoutávaly jeho 47cm bicepsy a 38cm předloktí. Camilotti dostudoval a stal se právníkem. Dlouhá léta povzbuzoval italské mládence a muže, aby využili svoje sportovní nadání. Celý italský sportovní svět jej uctíval jako vynikající vzor národní síly a ušlechtilosti a jeden komentátor napsal: „Camilotti byl muž vysoké kulturní úrovně, světový expert na těžkou atletiku a její zapálený milovník. Pomáhal zvyšovat počty amatérských vzpěračů a na svých cestách slovy i činy hlásal lásku k tělesné síle.“ Vzpěrač-právník zemřel ve svém rodišti 21. února 1958.