Portrét: Jack Delinger (4)
Míry, výkony a trénink
S rozměry a silovými výkony je vždycky potíž, neboť kulturisté tato čísla rádi zveličují a dnes už málokdo uvěří tomu, co není natočeno na video nebo doloženo málem notářským zápisem. Mám k dispozici řadu údajů o Delingerových mírách, odlišných ad autora k autorovi a nepochybně ovlivněných tělesnou váhou. Výška Jacka Delingera bývá uváděna jako 168 cm až 170 cm, ale také 167 cm, 173 cm a 174 cm, váha od 88 kg do 91 kg. Oficiální míry z roku 1947: výška 174 cm, váha 88,5 kg, krk 43 cm, paže 43,5 cm, předloktí 34 cm, hrudník 121 cm, pas 81 cm, stehno 62 cm a lýtko 42 cm. Obvody zápěstí (20 cm) a kotníku (24 cm) nasvědčují o robustní kostře. Franklin Page doplňuje dvě nezvyklé míry – záda pod pažemi široká 68 cm a obvod ramen 141 cm. V pozdější době (cca 1957) Delinger zvětšil paže na 48 cm, předloktí na 36 cm, hrudník na 133 cm, stehno na 68,5 cm a lýtko na 44,5 cm. Čísla mohou, ale nemusí být přesná, nicméně život v nich není, spíš takový kulturistický folklór.
Nemějme pochyby o tom, že Delinger byl velmi silný – a samozřejmě natural. Jak píše Ed Yarick (Strength&Health č.1/1947), Jack udělal 15 opakování benčpresu s párem 54,5 kg jednoruček, 36 hlubokých dřepů se 137 kg a poté jeden dřep se 168 kg. V roce 1948 už dřepnul 220 kg a zacvičil 8 opakování se 168 kg. Tlaky na šikmé lavici cvičil se 60 kg jednoručkami ve 3 sériích po 10-9-8 opakováních, ve stoji zatlačil 110 kg. Na vrcholu sil, přibližně ve 30 letech, Delinger dokázal zvednout tlakem 130 kg, v benčpresu měl maximum 190 kg a ve dřepu 240 kg. V tréninku rutinně prováděl 10 opakování přitahování v předklonu se 130 kg, 10-12 dřepů se 180 kg, 15 mrtvých tahů se 192 kg. Když poprvé v životě zkusil přemístění a výraz, zvedl 135 kg. V té době platilo, že vyšší opakování dřepů s činkou rovnou tělesné váze snadněji vyvolávají přírůstky váhy. Delinger bral dřepy doslova brutálním způsobem, neboť dělával sérii 15-30 opakování se 185 kg. Proč? Zvládl to snadno, dobře napumpoval stehna a tato váha se skládala ze čtyř 20 kg kotoučů s uzávěrem na každé straně činky.
Přístupem se od ostatních dost lišil: Vybral si váhu a opakoval cvik tak dlouho, dokud mohl, odpočinul si a znovu – bez nějakých procent, pyramid nebo cyklování. Protože neměl přístup ke zvláštnímu speciálnímu vybavení, dělal jeden základní cvik s činkou na partii, k němuž přidal cvik s jednoručkami. Jednou prozradil, že dokud nezačal s vysokými počty opakování s těžkou váhou, pořádně nepřibíral, a dokud nezařadil mrtvé tahy s nataženýma nohama, nezesílil. „Není to o nízkých počtech opakování s těžkými váhami, ani o vysokých počtech s lehkými váhami. Sílu a svaly budují vyšší počty opakování s těžkými váhami!“
Delinger uznával dřepy pro hmotu a sílu celého těla a dělal je prakticky pořád. Obvyklý postup vypadal takto: 165 kg x 15-15-12-12-10 opakování. Díky příznivé tělesné stavbě rozvíjel celá stehna od kolen až po boky, a tvrdilo se, že snad nejlepší nohy na světě, vytrénované samotnými dřepy, vlastnili právě on a ještě Kimon Voyages z New Yorku. Když se ocitnul v časové tísni, měl Jack sestavu z nejoblíbenějších cviků, kterou absolvoval asi za hodinu. Dělal 3 série po 10-12 opakováních a vybral si bicepsové zdvihy, benčpres, kliky na bradlech, přitahování ke krku, dřepy a sedy a lehy na šikmé lavici s vytáčením trupu. V podobném duchu jako dřepy Delinger – aspoň v počátcích – preferoval mléko, jehož vypil 2 litry denně. V dietě, pokud to tak lze nazvat, míval na talíři restované hovězí maso s brambory a zeleninou, na zakousnutí čokoládové sušenky a mezi tím mléčné koktejly vejci a čokoládovou příchutí.
