Mládí Sergio Olivy (2)

Dál už nechme vyprávět samotného Olivu.

„Žil jsem na křižovatce 5th Street a Martin Pérez. Vůně chleba z pekáren se tady míchala s arómatem čerstvě uvařené kubánské kávy, a do toho zněl dusot bubnů, který se vždycky rozléhal městem. K vytvoření skutečné karibské atmosféry přispívaly španělské a africké kořeny. Afričtí otroci dovezli na Kubu spoustu rytmů, které se promíchaly se španělskou hudbou. Na ulicích Guanabacoa vznikl slavný afro-kubánský tanec guagunanco, a soudí se, že sami otroci vymysleli perkusní nástroj konga. Ve městě bylo hodně otevřených míst, zelené parky s kovovými lavičkami a tři překrásné kostely: Nuestra Seňora de la Asunción, El Convento de Santo Domingo a Church of San Francisco.

Můj otec se jmenoval Francisco, ale říkali mu Pancho. Byl to silák, zvyklý pracovat sedm dnů v týdnu; od pondělí do pátku dělal instalatéra, v sobotu a v neděli prodával po ulicích občerstvení. Matka se jmenovala Julia. Jaká to byla žena! Měla větší sílu než otec. Byla velká, chytrá, stále se usmívala a zpívala, pořád tančila. Matka uměla tvrdě pracovat, vždyť pečovala o dvacet dětí a ještě pomáhala živit rodinu tím, že ručně prala prádlo. Byla inspirací mého života. Od obou rodičů mám 11 bratrů a 9 sester. Pamatuji, že jsem byl jako dítě velmi šťastný. Byl jsem nezbeda, to ano, ale moc jsem nezlobil a rád jsem si hrál. Z nějakého důvodu si vzpomínám jen na jednu učitelku, jmenovala se Conchita.

V tak velké rodině nebyl rozpočet nijak stabilní, a po revoluci už vůbec ne. Jak jsem dorůstal, byl jsem spíše hubený, ale silný. Už od mládí jsem tvrdě pracoval. Ve 13 letech jsem si kupoval vlastní oblečení a v podstatě jsem se sám živil. Peníze jsem rovněž dával matce. Vyrobil jsem si vozík, sbíral jsem kosti z kuřat a hovězího dobytka a posílal je do továrny. Někdy jsem také v okolí El Barrio Obrero, takové lepší čtvrti, hledal staré noviny a prodával je do krámů na balení zboží. Pokud nebyly kosti ani papír, sbíral jsem prázdné láhve. Umíte si představit, jaká to byla dřina, především v létě, když jsem celé míle tlačil těžké kolečko?

V době, kdy si ostatní děti hrály, jsem musel pomáhat, a jinak to nešlo. Tak vznikl základ pro budoucnost, kdy jsem svoje tělo rozvíjel tréninkem.“

(Pokračování příště).