EVLS Prague Pro: Dexter před Ramym

text: BORIS BÁRDOŠ |foto:ZDENĚK DRYÁK

Dalšího prodloužení své letošní triumfální série se před zaplněným hledištěm pražské Tipsport Areny dočkal Dexter Jackson, když v sobotu 3. října zvítězil na 4. ročníku prestižní EVLS Prague Pro 2015. Brzy (v listopadu) 46letý Američan letos vyhrál, co mohl. Vítěznou šňůru začal na hierarchické dvojce profi kalendáře, americké Arnold Classic, pokračoval u protinožců, na Olympii byl nad jeho síly pouze Phil Heath (jenž byl v Praze přítomen také, ovšem v roli ambsadora Olympia Amateur), chuť si spravil prvenstvím na evropské Arnold Classic v Madridu a pak přišel do Prahy.

V české metropoli předvedl The Blade (Ostří), jak se Jacksonovi kvůli jeho tradičně perfektní připravenosti přezdívá, své známe kvality v podobě nezvyklé svalové vyrovnanosti, separace a tvrdosti a nenechal tak nikoho na pochybách, že od roku 2008, kdy zvítězil na Mr. Olympia, zažívá zřejmě svou životní sezónu. Společně s jediným přímým postupovým místem na Mr. Olympia 2016 si Jackson odnesl také 60 000 dolarů, určených pro vítěze.

O jmenoslovu na předních příčkách již tradičně mnohé napovědělo první – a poté i poslední – semifinálové porovnávání. V něm si – vedle pozdějšího vítěze – zapózovali také Shaw Rhoden, obhájce loňského prvenství a dvojnásobný šampion pražské soutěže (2012, 2014) Dennis Wolf a obrovitý Egypťan Mamdouh „Big Ramy“ Elssbiay.

Právě tito závodníci si posléze ve finále mezi sebou i skutečně podělili medailové příčky. Na koho zbylo nepopulární čtvrté místo? K nemalému překvapení publika čekal Černý Petr na Dennise Wolfa, jenž své umístění nesl se zjevnou nelibostí. Je pravda, že po stránce svalové kvality byl Wolf možná nejlepším mužem na pódiu, ovšem čím dál více jsou patrné i jeho nedostatky. V protikladu k fenomenálním kvadricepsům bijí do očí defektní lýtka, rovněž jeho paže, zejména pak tricepsy (ale i bicepsy), nejsou tak výrazné, jak tomu bývalo v minulosti…

Třetí místo přiřkli rozhodčí Shawnu Rhodenovi, disponujícímu mimořádně líbivou kosterní stavbou s širokými rameny, úzkým pasem a rozevlátými oblouky kvadricepsů.

Opravdová vlna nadšení u čtyř a půl tisícového davu diváků se však zvedla teprve s vyhlášením závodníka na druhém místě. Pokud by v sobotu v noci v pražské Tipsport Aréně přišlo na příslovečné vox populi, vox dei, s palmou vítězství by odcházel Big Ramy. Obrovitý Egypťan, který do současného profesionálního bodybuildingu vnesl bezprecedentní množství kvalitně zpracované svalové hmoty, byl od první chvíle miláčkem publika. Přes 140 kg vážící Elssbiay je zkrátka obrovský – a to všude. Pokud se týče svalového rozvoje, nemá zjevnou slabinu, přičemž si pořád dokázal zachovat relativně úzký pás a neboří se až tak ani s problémy vypouklého břicha, jako mnozí jiní, často mnohem méně robustní borci. Jediné, co Elssbiaimu zatím chybí, je stoprocentní připravenost. Pokud ale jednou přijde v takové fazóně, jako třeba Jackson, bude zřejmě k nezastavení.

Finálovou šestici doplnili Nizozemec s ghanskými kořeny William Bonac a exotický Roelly Winklaar, reprezentující svůj rodný ostrov Curacao. Bonac zaujal mimořádně plnou muskulaturou s líbivými kulatými tvary, Winklaar pak tradičně končetinami, zejména skvělými pažemi.

Český kulturista Lukáš Osladil, jenž v Tipsport Areně absolvoval debut v open klání (dosud v profi divizi závodil v kategorii do 212 liber), obsadil kvalitní 8. místo. Nechal přitom za sebou i taková jména jako Juan Morel (9.) nebo Steve Kuclo (10.), již jsou o hezkou řádku kilogramů těžší. Ačkoli Osladil od své poslední soutěže ve váhově omezené kategorie nabral asi 9 kg, v souboji s těžkotonážníky vsadil především na perfektní připravenost, což se mu zjevně vyplatilo.

Z našinců se do semifinálové patnáctky probojoval ještě rozložitý Tomáš Kašpar (ČR), mimo ní – ex aequo na dělené 16. příčce – se umístili Dalibor Hájek (ČR) a Rastislav Solár (SR), jenž v Praze absolvoval svůj profesionální debut.

Reportáže ze soutěží vyjdou v časopise MUSCLE&FITNESS.

scorecard mbb