Pocta průkopníkům: Harry B. Paschall

Pocta průkopníkům: Harry B. PaschallPocta průkopníkům: Harry B. Paschall

Pokud nevlastníte alespoň několik čísel časopisu Strength&Health z 50. let, zřejmě vám toto jméno nic neřekne; není divu, protože historie i čas se dokáží chovat pořádně macešsky (o tom my Češi dost víme). Harry Barton Paschall (HBP) byl výtečným vzpěračem, rozhodčím a instruktorem z počátků amerického vzpírání, později (díky talentu, pozorovací schopnosti, novinářskému a uměleckému vzdělání) neméně kvalitním a plodným autorem článků, statí, rubrik, sloupků a tréninkových brožur, uznávaných jak v USA, tak hlavně v Anglii. Jako zaměstnanec Boba Hoffmana stál na straně YORKU a AAU. Kritizoval napumpované svaly kalifornských kulturistů, což spolu s dříve zmíněnou pozicí nepřímo naznačuje, že opovrhoval Joe Weiderem i IFBB. Narodil se 27. listopadu 1897 a trénovat začal v 16 letech podle časopisu Strength Alana Calverta. Tehdy měřil 165 cm a vážil 55 kg, za dva roky cvičení nabral 13 kg a vyrostl o pět centimetrů, což jej přesvědčilo o hodnotách silových sportů. V letech 1925-1926 držel americké rekordy v kategorii do 75 kg, o váhu níže byl jedním z prvních, komu se podařilo zvednout trhem 200 liber (jeho americký rekord činil 88 kg, o 15 let později vytvořil rekord státu Ohio ve střední váze výkonem 105 kg). Psát pro Strength&Health začal v roce 1934 profilem Dicka Falcona, pozdějšího fotografa z Floridy, který nám zanechal krásné snímky Jima Haislopa, Franka Zanea a dalších. V roce 1945 zahájil svoji rubriku Behind the scenes, kterou ukončila až jeho smrt. Psal rovněž pro Ironman, Vim, The Chicago Bodybuilder a Health and Strength. Jak již bylo naznačeno, HBP nejen tvrdě brojil proti IFBB (nazýval ji posměšně Informal Brotherhood of Boobs – tyhle zkratky mi připomínají rýmovánky Ivana Mládka) a Joe Weiderovi (tomu říkal Weedy – možná ve významu šířící se jako plevel), ale současně pevně hájil názory Yorku na vztahy mezi bodybuildingem a vzpíráním. Paschall souhlasil s Hoffmanem v tom, že kulturisté mají být sportovci a svaly mají být k užitku. Opakovaně zahlížel na „booby-builders“, kteří žili tréninkem a usilovali o svaly jen pro svaly, takže na stránkách S&H se brzy objevil nový úžasný termín „Smysluplný fyzický trénink“. Na zasedání AAU v roce 1956 Hoffman prosadil změnu pravidel: kulturisté museli předvést sportovní schopnosti ve vzpěračských disciplínách s plnými 25% celkového podílu na hodnocení (kdo ještě pamatuje povinný benčpres z našich soutěží v 70. letech, kterým jsme také museli ve fázi soutěžní diety ony smysluplné „sportovní schopnosti“ prokazovat?). Náhlý Paschallův skon v 59 letech na infarkt okamžitě vyvolal vlnu otázek na proveditelnost životního stylu S&H a zda vůbec Hoffman & spol. praktikují to, co celému národu doporučují. Paschall byl totiž řetězový kuřák, ke všemu hodně pil a před smrtí přecházel chřipku, což spolu s pracovním stresem zřejmě zapříčinilo jeho předčasný skon.