Larry Scott (1.)
Larry Scott (1)
Když se o něco dlouho a podrobně zajímáte, vytvoříte si k tématu (věci, subjektu) určitý vztah, názor nebo postoj. Tak nějak bych popsal svůj vztah ke kulturistice, historii a lidem kolem ní, přirozeně závislý na podmínce informací a hloubce vlastního poznání. K Larry Scottovi mám vztah hluboký, protože ho znám dobře (v přeneseném smyslu slova), je mi sympatický, má zkrátka moji úctu. Proto otevírám další zdroj informací o klukovi z Pocatella, který se vyšvihl až do pozice legendy. Vzpomíná Gene Mozée (toho znám díky jeho článkům a na Mr. Olympia 1997 jsem vedle něho seděl v řadě fotografů).
Larryho jsem poprvé viděl na soutěži Mr. Los Angeles 1960. Při váze 76 kg byl velmi svalnatý, měl dobré obrysy svalů a symetrii. Vyhrál soutěž i cenu Most Muscular Man a já neměl potuchy, že jsem svědkem zrodu budoucí superhvězdy. Larry v té době trénoval v Bert Goodrich´s Hollywood Gym, kde před lety dělal manažera Steve Reeves. Pak přešel pod dohled Vince Girondy a s váhou 78 kg získal tituly Mr. Southern California a Mr. California. U Girondy se Larry rychle zlepšoval, takže při našem druhém setkání už vážil 89,5 kg, měl poctivé 51cm paže a ani špetku tělesného tuku. Stěží jsem věřil svým očím! Ačkoliv to zprvu tak nevypadalo, rok 1962 byl pro Larryho úspěšný. Místní úředníci AAU jej totiž suspendovali kvůli tomu, že údajně vzal honorář za exhibiční vystoupení. Jednalo se o neověřenou báchorku z úst žárlivého soupeře, který se sním nechtěl utkat na pódiu. Zasáhl jsem ze své pozice ve výboru AAU a podařilo se mi trest anulovat právě v době, kdy se v San Diegu měly konat soutěže AAU Junior Mr. America a Junior Nationals ve vzpírání. A znovu, jakýsi příliš horlivý vzpěrač s titulem MUDr., opravdový idiot, dokázal soutěž v poslední minutě zrušit tvrzením, že kulturisté jsou nesportovní zrůdy, přitahující pozornost těch nejhorších složek společnosti. Takové prohlášení stačilo, aby okresní soudce soutěž zakázal!
Larry však nebyl jediný zklamaný muž. Do San Diega přijeli kulturisté z celé Kalifornie a dokonce i z východního pobřeží, aby se dozvěděli, že se mohou otočit a jet zpátky. Jeden závodník ze Sacramenta, Don Farnsworth, při zpáteční cestě havaroval a málem zemřel. Scott, považovaný už předem za favorita, měl špinavé politiky právě dost, řekl AAU Good-bye a Hello IFBB. Odjel do New Yorku, kde pohodlně vyhrál IFBB Mr. America, rok poté IFBB Mr. Universe a nakonec obě první Olympie 1965-1966.
Trénoval jsem u Girondy v letech 1964-1968, kdy byl Larry na vrcholu. Stali se z nás dobří přátelé a mnohokrát jsem jej fotografoval pro nejrůznější kulturistické časopisy. Pomáhal jsem mu rovněž sestavit poštovní tréninkové kurzy. Ne že by je nedokázal napsat sám, ale on nikdy neměl čas! Pracoval osm hodin denně ve velké firmě na elektroniku, po večerech studoval a přirozeně, že nevynechával žádný ze svých 90-120 minutových tréninků šestkrát týdně. Larry mne stále udivoval tím, jak si jeho svaly nezávisle na váze udržovaly dobrou definici. Paže měl 52 cm za studena a ramena připomínala obří dělostřelecké koule. Při tom měl kompletně vyvinuté celé tělo, ohromné prsní svaly, vynikající latissimy, dobrá stehna i lýtka a svalnatý pás se zvlněnými břišními svaly. Fotografie nikdy neměly ten účinek, jako když jste jej viděli ve skutečnosti. Podobně jako Don Howorth vypadal Larry stejně dobře – nebo lépe – v posilovně, jako pod světly na pódiu. Oba tito muži byli pro každého, kdo přišel ke Girondovi, okamžitou inspirací. Oba měli velké charizma, a na rozdíl ode dnešních hvězd byli přátelští a přístupní.
