Síla z minulosti: Batta

Síla z minulosti: BattaSíla z minulosti: Batta

Mýlí se ten, kdo si pod pojmem silák představuje pouze hranatého pořízka nebo dvoumetrového lamželeza! Francouz Jean Baptiste Charles-Estienne, narozený 17. srpna 1866 v Lille, měl sice nádherně svalnaté paže a ramena, nicméně jinak (177 cm, 89 kg) vypadal téměř jako normální muž. Jakou úžasnou sílu ale měly jeho ruce! Představte si, že roztrhl balíček karet na polovinu tak, že jej držel pouze mezi ukazováčkem a palcem každé ruky! Jindy zase zaháknul malíček za držadlo 25kg železné koule-buliny, natáhl paži před sebe a držel ji několik sekund těsně nad hrotem ostré dýky a střepy z rozbitých lahví!
Tradičním trikem tehdejších siláků byl výkon zvaný „Klín Herkulesa“, a Batta jej rovněž zařadil do svého repertoáru. V podporu ležmo vzadu držel na klíně těžkou desku, zatíženou třemi koulovými činkami o váze asi 150 kg celkem. Na desku dále položili podstavec s lehkým polním kanónem, nahoru ještě vystoupil asistent a ten odpálil slepý náboj! Nejsenzačnější výkon komorního charakteru předvedl v roce 1897. Na přátelskou výzvu vzpěrače Julese Parenta (tento 110kg poříz se také pyšnil silou stisku a předloktí) umístil na sedadlo obyčejné židle následující předměty: karafu a sklenku plné vody, svoje zlaté hodinky, několik zlatých prstenů, řetízek a peněženku plnou zlatých mincí. Sehnul se, pravou rukou sevřel dolní příčel židle, zvedl ji nataženou paží do výše ramen, asi sekundu podržel a bez toho, aniž by rozlil kapičku vody nebo pohnul některým předmětem, postavil židli zpátky na zem. Parentovi řekl, že pokud výkon zopakuje, může si cennosti ponechat. Parent ani nikdo jiný to nedokázal… Sílu stisku Battových rukou změřil prof. Desbonnet na dynamometru: pravou rukou Batta vymáčkl 100 kg, levou 93 kg, oběma 121 kg. Normální člověk stěží překročí 50 kg.
Estienne, který vystupoval pod pseudonymem Batta, vyrůstal v sirotčinci. V 15 letech získal práci v místní tělocvičně a začal trénovat s činkami. Později, jako zaměstnanec malé kavárny, předváděl vzpěračské cviky (trh jednou paží 60 kg) a neumělou show, nicméně díky ohromné síle a invenci se brzy vyšvihl nahoru a stal se hvězdou Paris Alcazer Theatre. Zde zvedal tři muže na tyči, dva po stranách a jednoho nahoře, nebo jednou paží tlačil činku s visícím člověkem. V roce 1896 jej navštívil prof. Attila se svým žákem Eugenem Sandowem a otázkou, zda by mohl dostat práci. Batta zavolal manažera a řekl, že pokud Sandow zopakuje jeden trik, práci dostane. Pak požádal o klubíčko nití a jehlu, kterou zastrčil do okraje. Zvedl ze země jedno 20kg závaží s uchem, stále vsedě u stolu s ním nonšalantně předpažil a pomaličku spustil ruku těsně nad špičku jehly; to celé třikrát zopakoval. Nakonec řekl: „Profesore, pokud tohle Sandow zopakuje, já odcházím a on má moje místo!“ Samozřejmě o práci nepřišel… Battu proslavila nejen síla, ale též způsob jeho vystupování. V době, kdy siláci s hekáním vzpírali na pódiu nemotorné činky, Batta prováděl svoje čísla s ladností a elegancí. Lidé mu říkali „Le gentleman-athlete“, protože místo oblečení z jaguáří kůže a řemínkových sandálů nosil těsný hedvábný trikot, nebo kalhoty a košili s kravatou. Po svatbě s překrásnou italskou dědičkou ohromného majetku se Batta stal majitelem prosperující divadelní agentury. Zemřel 7. června 1939, tři měsíce před vyhlášením války Německu.