Síla z minulosti: Milo Barus

 

kvten_milo_barus_copy.jpgO nárocích některých mužů na titul „Nejsilnější muž světa“ jsme psali už několikrát, a v oboru bez řádu i pravidel prakticky nebylo regulérního srovnání. Barus však titul na řádně vypsané soutěži asi šestkrát vyhrál a už jen tento fakt nelze popřít.

Narodil se jako Emil Bähr v Alt-Rotwasser (Stará Červená Voda v Jeseníku) dne 26. února 1906, a byl třetím synem dělníka Ferdi Bähra a jeho ženy Berty. V roce 1920 nastoupil do učení ve mlýně herr Metznera, kde musel pracovat 12-15 hodin denně a šest dnů v týdnu. Svoji sílu prokázal už tehdy, když vyměnil těžké mlýnské kameny, vážící 180-220 kg tak, že je vzal na záda a snesl ze schodů. V sedmnácti odnesl na ramenech pět pytlů ovsa 500 metrů daleko a vyhrál sázku s majitelem statku. Klopotná práce a gymnastický trénink v klubu Weidenauer vytvořily základ pro Barusovu pozdější kariéru. Po vyučení Emil popadl kufry a vyrazil do Hamburku, nazpět do Rakouska a nakonec do Tyrol, kde našel práci u mlynáře Siebera; v zápase porazil cirkusového siláka Herkulesa.

Zpátky doma ve vlasti se uchytil jako dělník v šamotárně a založil s kolegy sportovní klub, v roce 1924 vzpíral tlakem 90 kg, trhem 70 kg a nadhozem 120 kg, zanedlouho přidal ještě 25 kg. Po přestěhování do Vídně pracoval na jatkách, přenášel půlky krav i prasat a večer trénoval, mimo jiné s ex-mistrem světa Josefem Steinbachem a zápasníkem Hansem Kavanem. Zhruba v té době začal Bähr zkoušet silácké triky, například přendával lehčího muže z jedné dlaně na druhou, vleže na zemi držel nohama fošnu s 15 muži, nebo se točil dokola s železnou tyčí na ramenech, zatíženou dvěma muži. Jako zápasník procestoval půl Evropy, na jatkách skončil a kvůli touze vymanit se z nekvalifikované práce přešel k profesionálům.

Nejprve zápasil v cirkusu Minerva, pak podepsal smlouvu s Gustavem Frištenským na turné po Balkáně. V Praze v boji o Zlatý pás nešťastnou náhodou usmrtil mulata Jillu a z ringu odešel. Po vojenské službě v letech 1926-1928 získal soukromou licenci profesionálního zápasníka a odjel do Lucemburku, kde před očima velkovévodkyně Charlotte a manžela-prince předvedl skvělý repertoár čísel: Znovu držel nohama 15 lidí, byl osou kolotoče obsazeného osmi lidmi a podobně. Velkovévodkyně nadšeně pronesla: „Blahopřeji! John Grünn byl velmi dobrý, ale vy jste lepší!“ Na návrh přátel, že jméno Emil Bähr zní příliš německy a buržoazně, zvolil pseudonym Milo Barus. Pak přišlo pozvání na utkání nejsilnějších mužů světa do cirku Medrano v Paříži, konané dne 15. března 1930. Mezi konkurenty nastoupili domácí Charles Rigoulot a Maurice Gambier, Brit Parkay Thompson, Američané Gutl a Louis, Turci Hali Adali a Jousuff Ismail, Ital Luigi Obizzi a další. Poprvé v historii se v řadě zkoušek a testů měl určit nejsilnější muž, například v držení nohama 10-15 mužů, roztržení 96-135 listů hracích karet, zvednutí speciální činky s tlustou osou, nesení a zvedání koní, udržení tahu dvou automobilů nebo potáhnutí stěhovacího vozu zuby. A Milo Barus vyhrál!

(Pokračování následuje).

Rubriku KRONIKA připravuje JOSEF ŠVUB