Klasický vzpěrač: Henri Ferrari

Že by byla dnes Francie vzpěračskou velmocí, o tom lze vážně pochybovat, ale kdysi bývala – dokazují to zvučná jména Cadine, Maspoli, Vasseur, Rigoulot, Hostin a Rolf Maier; nyní k tomuto výčtu přidávám dalšího siláka, jehož kariéru je možné shrnout do slov „jeden snímek, jedna velká soutěž a mezi tím 63 let života.“

Henri Ferrari pocházel z města Frontignan v oblasti Montpellier na jihu Francie, ležícího u Středozemního moře (nar. 23. září 1912), a ke vzpírání se dostal ve 23 letech právě v Montpellieru.

Do národní špičky pronikl už v roce 1938 a celkem si připsal šest domácích titulů ve střední a lehko-těžké váze (plus 28 rekordů Francie). Na neštěstí přišel na scénu v předvečer 2. světové války, a když se po pětačtyřicátém roce domohl účasti na mezinárodním šampionátu, měl již 34 let a vrchol síly za sebou. Že však náležel ke vzpěračům světové třídy, dokazují rekordy, jež vytvořil v letech 1943 až 1946. Kromě soupažného trhu 123 kg (1943- do 82,5 kg) se vyznamenal hlavně v nadhozu, kde čtyřikrát posunul světovou metu ze 156,5 kg až na 169 kg. Poslední záznam byl o to cennější, že o 1,5 kg převyšoval světový rekord těžké váhy Estonce Arnolda Luhaäära (167,5 kg).

Ferrari pracoval v oficíně jako holič a na konci kariéry přece jenom vystoupil na prkno mistrovství světa. Bylo to roku 1946 v Paříži a s trojbojem 390 kg skončil za Grigorijem Novakem z SSSR (425 kg) a Američanem Frankem Kayem (390 kg), jemuž při shodě výkonů podlehl kvůli tělesné váze. V jednotlivých disciplínách dal tlakem i trhem po 120 kg a nadhodil 150 kg, hluboko pod svoje možnosti.

Zemřel jako 63letý dne 25. prosince 1975.