Začátky: Lou Ferrigno

Louis Jude Ferrigno spatřil světlo světa 9. listopadu 1951 v Brooklynu, New York, a měl ještě mladšího bratra Andrewa. Ve věku tří let onemocněl infekčním zánětem uší s následným 90% poškozením sluchu. Jak vyrůstal bez možnosti slyšet řeč, nenaučil se sám pořádně mluvit. Přičtěte k tomu vrozenou stydlivost, uzavřenost a slabý zrak, a bude zřejmé, proč ve škole neměl kamarády a sloužil silnějším spolužákům jako boxovací pytel.

Tváří v tvář tak osamělému životu se Lou uchýlil do světa fantazie, kde oblékal masku Batmana, Supermana, Incredible Hulka a dalších komiksových hrdinů. „Ačkoliv jsem byl jako dítě extrémně hubený, chudokrevný a slabý, vždy jsem snil o tom, že jsem velmi vysoký, svalnatý a silný muž,“ prohlásil později. Lou začal posilovat ve sklepě rodinného domu, kam si pořídil primitivní kladku, sklopnou lavičku, stojany na dřepy a nějaké činky, s nimiž otec Matty, policista NYPD, občas udržoval kondici.

Chodil tehdy do základní školy, vytáhl se do výšky 175 cm, vážil kostnatých 61 kg a třikrát týdně navštěvoval poradnu pro nedoslýchavé. „Neměl jsem na těle jediný sval,“ vzpomíná Lou nostalgicky. „Byl jsem tak slabý, že jsem nezvedl nad hlavu 35 kg, vleže jsem s námahou vytlačil 27,5 kg a udělal šest rozklepaných opakování s 25 kg v bicepsovém zdvihu.“

Nějakou dobu cvičili s kamarádem, hlavně svaly paží, pak se pustili do tréninku celého těla, který přerušilo vážné zranění zad. V roce 1967 Lou nastoupil na střední technickou školu v Brooklynu, a současně nebyl kvůli „podváze“ přijat do fotbalového družstva. Zvrat k lepšímu nastal v roce 1969. Lou překonal obavy, zamířil do vyhlášené posilovny R&J Health Club a pod dohledem majitele Julese Levina přešel na seriózní trénink.

První soutěží Lou Ferrigna měla být AAU Mr. Wagner 1969 s váhou 92 kg, historik IFBB Joe Roark zase uvádí Open Hercules v Trentonu. Následovala AAU Teenage Mr. America (4. místo), vítězství na WBBG Teenage Eastern America 1971 a WBBG Teenage Mr. America 1971 s váhou 105 kg. V roce 1972 Lou jedl devětkrát denně a pil 7 litrů mléka den co den, dokud nedosáhl váhy 143 kg. Protože měl kolem pasu pneumatiku z tuku, nasadil dietu a za půl roku byl na 113 kg; na WBBG Mr. America 1972 však prohrál s Billem Grantem.

Dva týdny nato odcestoval se sponzorskou záštitou Dana Lurieho do Londýna na NABBA Mr. Universe a skončil druhý v kategorii za domácím Paulem Grantem. Podle článku v časopise Ironman vážil 122 kg, obvod paží měl 54,6 cm, hrudník 142 cm, stehno 73,5 cm, v pase 87,5 cm a lýtko 48 cm. Rovněž několikanásobně zlepšil sílu, vleže na lavici vytlačil 195 kg (pokrok 167,5 kg oproti začátku), udřepnul 225 kg a mrtvým tahem zdolal 305 kg.