Retrospektiva powerliftu: John Molinaro

V téměř 700 stránkové knize amerického experta D. P. Willoughbyho z roku 1970, The Superathletes, pokládané za bibli všech historiků silových sportů, je v oddíle nejlepších výkonů v powerliftingu třikrát uveden jistý John Molinaro: benčpres 254 kg, dřep a mrtvý tah po 363 kg. To jsou na rok 1967 úžasná čísla, a tak po nedočkavém prosmejčení archivu jsem v jednom čísle Muscular Development našel článek, z něhož vybírám.

Tenhle opomenutý super-talent se narodil roku 1945 v Clevelandu, stát Ohio (USA), a jeho prvním vzorem byl otec: „Svoje tělo, sílu a inspiraci připisuji otci. Je 183 cm vysoký, váží 107 kg, obvod zápěstí má skoro 23 cm a k tomu ty největší dlaně, jaké jsem viděl. Se svojí výškou 173 cm jsem věděl, že musím dokázat něco, co mne přinejmenším postaví na jeho úroveň, a tak jsem začal cvičit,“ řekl John.

Po třech letech tréninku, v osmnácti, vyhrál Joe Molinaro kulturistický titul Mr. Cleveland 1963, a poté, na doporučení trenéra Joe Raymonda, přešel k powerliftingu. V září 1965 v Yorku nazvedal 210 kg ; 222,5 kg a 267,5 kg, celkem 700 kg (benč-dřep-mrtvý tah). V roce 1966 obsadil osmé místo v těžké váze na seznamu „Top American Powerlifters“ s čísly 227 kg benčpres, 272 kg dřep a 300 kg mrtvý tah, dosaženými na Senior Nationals v Dallasu.

V květnu 1967 měl váhu 137 kg (jen ke 173 cm výšky), hrudník 140 cm, paže 51 cm a 76 cm přes stehna. Johnovy neslýchané životní výkony, bohužel jen z posilovny, ještě doplní tlak za hlavou vsedě se 160 kg.

Molinaro trénoval třikrát týdně, typicky v pondělí, ve středu a v pátek, od deseti dopoledne do 18. hodin večer. Odcvičil hodinu, pak půl hodiny odpočíval, pojedl a pokračoval celých osm hodin. Snědl ohromné porce jídla, ovoce, zeleninu, maso a proteinové koncentráty, navíc manažerka posilovny Carmella vařila chutná italská jídla.

Program jeho tréninku: Rozcvičení na dřep, pak 5 těžkých jednotlivých opakování (TJO); rozcvičení na benčpres + 5 TJO; tlak za hlavou se 115 kg (3×10); tricepsové extenze se 100 kg činkou (4×10); mrtvý tah (pouze měsíc před soutěží).

Trenér Raymond doufal, že dostane Johna ke vzpírání a do amerického národního týmu, ale nestalo se a od té doby o něm nikdo neslyšel…