Evoluce akčního hrdiny

segal.jpgV sobotu 3. října byl v televizi nabitý program. Na Primě dávali zvečera X-MEN s Hughem Jackmanem, to pokládám spíš za pohádku pro mládež, zato potom jsem si vychutnal Nájemné vrahy se Stallonem a Banderasem.

Souběžně s tím šel na Nově Cizinec se Stevenem Segalem, byť již zestárlým a víc než pěstmi pracujícím mozkem a pistolemi. Měsíc předtím jsem znovu viděl Transportera a Ve jménu krále s Jasonem Stathamem. Když mám zrovna čas, zkouknu na Markíze či Nově opakování seriálu Chucka Norrise Walker, Texas Ranger. Fenomén „akčních hrdinů“ pěkně zachytil rozsáhlý článek v říjnovém vydání Muscle&Fitness, jen bych ze svého pohledu doplnil – protože autorovi se již jaksi nevešli – čtyři další, neméně dobré a zajímavé osobnosti. bololee.jpgDekáda 1970-1980

BRUCE LEE (1940-1973), idol všech karatistů, zakladatel školy bojových umění Jeet-Kune-Do, ovládal všechny možné zbraně a pomůcky, ale nejlepší byl asi s nunčakami. Viděl jsem všechny jeho filmy, hlavně Way of Dragon s Chuckem Norrisem a Enter the Dragon s Johnem Saxonem. Šlachovitý, jen 173 cm vysoký Lee byl zažraný do posilování a ovlivnil řadu velkých kulturistů včetně Arnolda a Doriana Yatese. Dokázal prý prsty promáčknout plechovku Coly, udělat 50 shybů na jedné paži a vzít minci z dlaně člověka dřív, než ten stačil zavřít prsty.

BOLO YEUNG (vlastním jménem Yang Sze, nar. 1938 v Číně) byl akrobat, vzpěrač, powerlifter a mistr Hong-Kongu v kulturistice, student kung-fu a tai-chi, který se snad neúmyslně vepsal do historie jako příslovečný „bad boy“ čili zlosyn, a byl v tom skvělý – chladný, s cynickým úsměškem a typicky demonstrovanými údery, lámající končetiny i vazy. Uvedl se s Bruce Leem ve filmu Enter the Dragon a pak rolí vražedného Chong Li v Krvavém sportu s van Dammem. Připomenu ještě hezké scény boje ve filmu Double Impact (tam hrála i Cory Everson) a roli psychopatického zabijáka v Tiger Claws. V období 1970-2001 natočil asi 100 filmů, dnes žije v Los Angeles a před lety tvrdě trénoval v Gold´s Gym. Jeho syn soutěžil v kulturistice.

Období 1980-2000

CHARLES RAY „CHUCK“ NORRIS (nar. 1940, měl v žilách irskou a indiánskou krev), strávil vojenskou službu u Air Forces v Koreji a tam začal studovat tangsudo, v němž získal černý pásek. Od roku 1968 do 1974 byl profesionálním šampiónem střední váhy v karate. Vymakaný, 178 cm vysoký Norris se proslavil filmy Missing in Action a Delta Force, mně se nejvíc líbí v seriálu Walker, Texas Ranger (1993-2001) jako ochránce zákona Cordell Walker, a dokáži přehlédnout jeho kamenný výraz i doslovnou „nerozbitnost“ a nezranitelnost, jen když spravedlnost zvítězí nad zlem a drogami. Nelze přehlédnout Norrisův důraz na oblečení, vždy byl barevně sladěný, v obleku i v džínsovině, a jako ze škatulky. Svůj nepříliš hezký obličej úspěšně zamaskoval rezavým plnovousem.

STEVEN F. SEAGAL (má se vyslovovat „Sey-gal,“ nar. 1952 v Kalifornii, k jeho exotickému vzhledu přispěla matka Irka a židovský otec) se učil karate od 7 let, pak studoval aikido a v 17 odjel do Japonska, kde nasáknul východní filosofií. Ovládá kendo, karate i judo, má černý pásek v aikidu. Za typické a originální považuji jeho rané filmy Above the Law (1988), Hard to Kill (1990), Marked for Death (1990) nebo On Deadly Ground (1994), tam se s výškou 193 cm ještě hodně hýbal a předváděl svoje perfektně smrtící aikido. Za jeho nejlepší film se pokládá Under Siege, špatné nejsou ani ty ekologické jako Aljaška v plamenech nebo Fire Down Below (1997). V poslední době už točí spíš braky.

Seagal, muž s očima jako tečky, s culíkem a v nápadném oblečení (nejčastěji v dlouhém, koženém kabátě) byl obviňován z toho, že hraje stále stejné postavy bez jakéhokoliv emočního nasazení. Tento styl hraní dokonce dostal název „seagalizmus,“ což je nespravedlivé; vzpomeňte na neměnné výrazy Clinta Eastwooda v kovbojkách či sérii Dirty Harry, kolik „citů“ ukázali Steve Reeves, Reg Park, van Damme, netečný Lundgren, ztuhlý Stallone i uznávaný (taky ho mám rád) Charles Bronson, nebo dokonce „náš“ božský Arnie? Mám-li se ještě vrátit zpátky, za nejlepšího herce z akčních hrdinů, v článku neuvedeného, považuji Pierce Brosnana v roli Jamese Bonda; měl nadhled, jemný vtip a přesně tolik emocí, kolik role nabízela.

Shrnu-li, akční hrdinové tu nejsou proto, aby nás dojímali scénami emočního vypětí, dramatickým či komediálním herectvím; jsou jen tím, co umějí nejlépe, tedy bojovníky. Pak rád přimhouřím oko nad hlupáky, kteří tupě čekají na van Dammův kop v otočce, neposuzuji tvrdost Norrisových kloubů v nekonečných pěstních bitkách (jako jeden z mála často dostával nakládačku), libuji si v dokonale nacvičených boxerských scénách v sérii Rocky od Stalloneho. Jak napsal autor zmíněného článku, sotva kdo se nechá jen tak přesvědčit, že by Leonardo DiCaprio, Brad Pitt nebo Matt Damon dokázali zkopat do kulata tlupu ničemů, ovšem takovému Seagalovi to věřím.

Rubriku KRONIKA připravuje JOSEF ŠVUB