Apollon, fakta, úvahy (4)

Po osmileté mezeře v životopise (co asi dělal během války?) pokračujeme dál. Začátkem 20. let se Apollon již zotavil ze svého zranění a vystupoval s programem na tržištích, jarmarcích a náměstích, všude, kde se dalo čekat větší množství lidí. Žil v maringotce nebo nějaké pronajaté komůrce bez topení a vody, měl jedny šaty a sotva co do úst. Od jara do zimy vylézal na dřevěné pódium s plátěnou stříškou, postavené na pochmurných předměstích, vyvolával, předváděl kousky s rezavými činkami a pak nechal pomocníka obejít diváky a vybrat do cínového talíře pár drobných.

Apollon, král siláků (10)

Siláci do penze neodcházejí. Šedesátiletého Apollona asi netrápil úbytek síly, nakonec jeho legendární soukolí zůstalo u prof. Desbonneta v Roubaix. Možná vlastnil jen nějaká závaží s kroužkem a svoje 20 kg bloky, které jako mladík svazoval ručníkem a zvedal trhem jednou paží nad hlavu…

Napadá mne podobnost s osudem našeho zápasníka Gustava Frištenského (na fotografii). Po válce, v letech 1946-1948, Gustav zápasil za peníze v cirkusech a sokolovnách, přestože mu již táhlo na sedmdesátku. Po únoru 1948 musel předat svůj statek v Lužici státnímu statku Šternberk, navíc zůstaly ohromné dluhy, ale také státní a vojenské pohledávky. V roce 1954 Frištenský pobíral důchod 450 korun.

Také mnohonásobný mistr světa v zápase Ivan Poddubný živořil po válce v městečku Eysk na břehu Azovského moře, denně dostával 50 dkg chleba a měsíčně 50 dkg cukru. Podvyživený a smutný borec v roce 1949 upadl, zlomil si krční obratel a zakrátko skonal…zatímco na účtech v zahraničních bankách ležely značné sumy peněz, které na různých turnajích vyhrál.

Apollon, král siláků (8)

V roce 1923 se v časopise Le sante par les Sports objevil článek s titulkem „Qui Veut Employer Apollon,“ v němž „Slavný silák žádá zaměstnání jako pravá ruka (un domme de confiance). Náš šampión odešel z pódia s odpovídajícím majetkem, naneštěstí se však jednalo o ruské cenné papíry, které jsou momentálně neproduktivní. Apollon bude vděčný za místnost a stravu za sjednanou práci. Může sloužit jako pomocník, strážce věží, hlídač lesa a podobně.“