Apollon, král siláků (2)
Profesor Desbonnet Apollona poprvé viděl v Lille roku 1889. Vystoupení na jevišti divadla zahájil číslem „Útěk skrz mříže“, které bude popsáno později v jiné souvislosti. Pokračujeme líčením E. Desbonneta.
Apollon, oblečený v oděvu římského gladiátora, přešel k okraji pódia a ukázal užaslému publiku svoji dokonalou postavu. Napoprvé jste si všimli jeho pěkné a přitažlivé hlavy s dlouhými, vlnitými vlasy hnědé barvy. Dále to byly pravidelné a bílé zuby, blýskající se v úsměvu, malé uši a šedé, magnetické oči. Nikdy nezapomenu na téměř nadlidskou krásu tohoto supermana, evokující představy římských bohů, císařů a gladiátorů! Nakonec došlo na činky. Apollon začal sérií upažování a točení s 20kg bloky litiny s kroužkem, které v jeho rukách vypadaly lehké jako dřevěné parkety. Dále žongloval s 50kg blokem litiny, otočil jím dvakrát ve vzduchu, dvakrát před sebou, dvakrát jej přetočil přes rameno a pokaždé chytil za kroužek. Nakonec s ním upažil do strany. Další číslo mělo název „Římský stůl“. Apollon vylezl na vysoký stůl a k pravému chodidlu přichytil 50kg blok. Do každé ruky vzal 20kg závaží, zvedl pravou nohu a udělal dřep na levé. Následně rozpažil do polohy krucifixu a vstal zpátky do stoje! Dále provedl trh jednou paží s 80kg blokem litiny a s touto váhou upažil do vodorovné polohy (pozn. Všichni pozdější historikové a experti popírají možnost, že by kdokoliv – včetně Uniho – dokázal provést upažení s 80 kg). Apollon pokračoval číslem „Most smrti“. Vypadalo tak, že žongloval s 50kg bloky, které držel pouze palcem a ukazováčkem za tenký okraj, nad obličejem muže, ležícím zády na podlaze. Potom několik mužů postavilo na Apollonův hrudník piáno s hudebníkem, hrajícím celou skladbu. Silák při tom ležel opřený jenom hlavou a patami na dvou židlích, váha zátěže byla asi 350 kg. Ve vrcholném čísle Apollon zvedl nad hlavu soukolí lokomotivy s tak tlustou osou, že je pouze několik siláků dokázalo odtrhnout od podlahy; vážilo 118 kg. Pouze ti, kdo viděli Apollona při vystoupení, mohou posoudit jeho sílu a téměř ležérní způsob, s nímž zvedal i ty nejtěžší váhy. Tento Herkules nezná, co je to námaha nebo vysílení – vše dělá ryzí silou!
Poznámka: Zmíněné litinové bloky původně sloužily jako závaží a v době, kdy bylo málo skutečných činek, si je oblíbili zejména francouzští siláci. Jejich podobu vidíte (uvidíte) na přiložených snímcích, často byly duté a mohly se doplňovat olovem. Prohlubeň na horní ploše měla okraj, který právě držel Uni ve svých číslech. (pokračování)
