Síla z minulosti: Louis Cyr (1)

Internet je prostředek k rychlému šíření informací – tak čerstvých a aktuálních, jako právě napadlý sníh. Naše internetová kronika má ovšem i jiné možnosti a může se (snad dokonce musí) vracet proti toku času, právě tak, jako to děláme nyní obsáhlým portrétem Louise Cyra s dobovými fotografiemi. Pokud nás zajímají kořeny siláctví v Kanadě, je historickým faktem, že provincie Quebec proslula jako kolébka siláků.

Vše začalo zkraje 19. století s Jeanem-Baptiste Grenonem (Herkules ze severu), další byl Claude Grenache (1827-1862) s prvními veřejnými ukázkami síly. Pak se objevil legendární Cyr, který zatřásl celou siláckou komunitou od Kanady po Británii, USA i některé evropské státy. Následovali Horace Barré, Hector Décarie, Victor Delamarre a sourozenci Baillargeonovi. Mezi novější borce patří Dough Hepburn, Tom Magee, Hugo Girard a Travis Lyndon.

Náš příběh začíná v roce 1755, kdy dva bratři Cyrové opustili své příbytky v Akádii (v americkém státě Maine) a odtáhli do Quebeku. Pierre Cyr, Louisův pra-praděd, se usadil v St. Cyprien de Napierville, jižně od Montrealu. Po genetické linii došlo nějakým způsobem k tomu, že členové Cyrovy rodiny bývali mimořádně silní a pyšnili se dlouhým životem.

Louis vzpomínal, jak jeho pra-praděd Pierre bojoval s medvědy pouhou holí a dožil se 102 let. Byl to však dědeček Pierre, který utužoval v chlapci ideu důležitosti tělesné síly, nejen jako přednost pro tvrdou práci na farmě, ale i samotný šlechetný cíl.

Louis Cyr, ve své době snad nejznámější Kanaďan, byl jedním z tělesně nejsilnějších mužů v historii a kraloval světu strongmanů v 90. letech 19. století. Žít dnes a nalézat se ve vrcholné kondici, způsobil by problémy nejlepším strongmanům i powerlifterům těžké váhy.

Jestli se to někomu zdá jako odvážné tvrzení, stačí prostudovat Cyrovy vzpěračské rekordy a vzít do úvahy, že 1) prakticky neměl motivaci v soupeřích ani soutěžích, 2) používal hrubé, neohrabané náčiní a 3) vzpíral téměř bez techniky, čistou silou.

Podíváme-li se na jeho postavu, vlastnil nadbytek svalů a byl stejně silný, jako jeho následníci až do současnosti, ačkoliv jím zvedané váhy byly většinou nižší.

Jedno z možných vysvětlení jsou farmaceutické látky, dostupné sportu siláků cca od roku 1960, další spočívá v tom, že rekordy rostou více z psychologických, nikoliv fyziologických důvodů.