RETROSPEKTIVA WRESTLINGU: Nikola Petrov

Petrov NikolaKořeny bulharského zápasu jsou úzce spojeny s tureckými tradicemi, neboť Bulharsko patřilo od XIV. století až do roku 1908 do područí Otomanské říše; zápasy dvou mužů proti sobě s těly potřenými olejem (yals güreś) jsou známy někdy od X. století. Nejvýznamnějším bulharským zápasníkem v klasickém stylu byl bezesporu Nikola Petrov Džurov, zvaný „Balkánský lev“, triumfátor desítky prestižních turnajů, mistr světa 1900, medailista z MS 1902 v Rize, mistr Evropy 1899 a dvojnásobný medailista z ME (1905 a 1907).

PetrovPocházel z města Gorna Orjachovica na severu Bulharska v provincii Veliko Tarnovo, a narodil se 19. prosince 1873. Ještě jako chlapec osiřel, musel se o sebe sám starat a kvůli tomu, aby se vyhnul vojenské službě v turecké armádě, odešel do sousedního Rumunska, kde se živil prací jako dělník, zedník a zahradník. Roku 1894 se nacházel v moldavském městě Braila, kam zrovna přijel cirkus majitele Caesara Sidoniho se skupinou zápasníků. Nejlepší z nich byl Georges Rousseau, vyhlašovaný jako „Nejsilnější muž světa“, a majitel za jeho porážku sliboval sumu 500 Lei. Jak už se to v podobných příbězích stalo mnohokrát, mladý Nikola výzvu přijal a siláka porazil.

Petrov pri zápase

Petrov při zápase

Sidoni tomu nechtěl uvěřit a postavil ještě dva zápasníky, kteří také šli k zemi, pak uznal Petrovův nezvyklý talent a nechal jej u sebe trénovat. Nikola měl 22 let, měřil 178 cm a vážil 103 kg. Po nějaké době se Petrov v Bukurešti utkal s významným tureckým borcem Mehmedem Alim a před očima rumunského krále Karla I. jej položil na lopatky. Procestoval Rakousko-Uhersko a skončil v Paříži, kde získával zkušenosti a vylepšoval techniku. Během zápasu v Londýně se 130 kg Dánem Magnusem Bechem-Olsenem došlo ke zlomenině Bulharova kotníku, avšak poměrně rychle se zotavil.

PetrovNa jaře 1898 Petrov odjel do New Yorku a tam manažeři dojednali utkání s tehdy nejlepším borcem Jimem Corbettem. Utkání mezi americkým tygrem a evropskou gorilou bylo napjatě očekáváno. Zápas dne 20. června 1898 byl z americké strany nečistý, evropský atlet však ukázal převahu a dobyl titul „Champion of America“. Po návratu navštívil St. Petersburg a na žádost dr. Krajewského trénoval mladého Georgea Hackenschmidta. Příští rok ve Vídni se Petrov ověnčil stuhou mistra Evropy a v roce 1900 v Paříži, na turnaji pořádaném během „Světové výstavy“ (Exposition Universelle) dospěl až do finále a v něm porazil domácího Paula Ponse. Medaili světového šampióna obdržel od císaře Franze Josefa a jako náddavek ještě šek na 30 tisíc franků.

socha Nikola PetrovBěhem turnaje v Drážďanech Petrov dostal telegram s oznámením, že se může vrátit domů a nebude stíhán za svévolné opuštění země. Z rodného města i nadále vyjížděl za zápasy, v letech 1912 až 1913 působil jako tlumočník v I. Balkánské válce. V roce 1917 se také stačil oženit s 16letou dívkou, s níž zplodil dvě děti. Díky blízkým vztahům s předsedou vlády Stefanem Stambolovem založil v Sofii zápasnickou školu, kterou osobně řídil, po převratu v roce 1923 a vraždě Stambolova jej však zneužili pro politické účely. Velký borec Nikola Petrov skonal 2. ledna 1925 a vyhnul se jak komunistickému puči, tak následkům atentátu na cara Borise III.

Něco statistiky. Petrov v letech 1899–1924 vyhrál 17 mezinárodních turnajů v Evropě, Rusku a Bulharsku. Absolvoval asi 150 turnajů, na 25 soutěžích byl druhý, na dvanácti třetí a na pěti čtvrtý. Slávu bulharského zápasu pak šířil Petrovův žák Dan Kolov (1892 – 1940).