Pravidla z posilovny…

…hodná následování  i zavrženíhodná

Jedno staré rčení říká, že názory jsou jako nosy – každý má přinejmenším jeden. Týká se to jak běžného života, tak bodybuildingu, kde mezi řadou rozumných názorů na určité věci přežívají názory jako z dob dinosaurů. Bohužel, někdy se z obyčejné poznámky stane pravidlo, následně obrazně vytesané do kamene.

Příklad ad absurdum. Populární kulturista s masivními tricepsy prohodí: „Od té doby, kdy jsem při stlačování kladky vyměnil lano o průměru pět centimetrů za čtyřcentimetrové, moje paže opravdu narostly.“ O měsíc později už starší člen posilovny nařizuje začátečníkovi: „Je skutečně zásadní dělat tricepsové stlačování se čtyřcentimetrovým lanovým nástavcem!“
A na světě je další rádoby-pravidlo.

PRAVIDLA SILOVÉHO TRÉNINKU SE ČLENÍ DO TŘÍ KATEGORIÍ:
PRAVIDLA OBJEKTIVNÍ (předmětná a konkrétní), založená na biomechanických a fyziologických principech. Platí pro většinu trénujících, muže i ženy, bez ohledu na genetiku, tělesné parametry a stupeň vyspělosti.
PRAVIDLA SUBJEKTIVNÍ, vázaná na techniky, působící na člověka díky jeho unikátním tělesným vlastnostem.
PRAVIDLA MYLNÁ, zavádějící, vycházející z nepřesného hodnocení příčiny a důsledku. Mladý kulturista pravděpodobně dál dělá kliky na bradlech a tricepsové extenze s činkou, navíc ale stlačování se čtyřcentimetrovým lanem. Pokud jeho tricepsy díky dvěma prvním cvikům rostou, přičítá to mylně cviku třetímu.

OBJEKTIVNÍ PRAVIDLA
Objektivní pravidla bývají prostá. Jakmile je vyslovíte, zdají se díky vnitřní logice úplně samozřejmá. Vhodným příkladem budiž princip tréninku od středu těla do stran. Jeho logika je jasná: svaly se k provedení určitého cviku sdružují dohromady. Cvičíte benčpres pro prsní svaly a musíte počítat se silou tricepsů. Když ale tricepsy unavíte předtím, váš výkon drasticky neomezí síla prsních svalů, nýbrž postupné selhání tricepsů. Totéž platí pro trénink ramen před prsními svaly, bicepsů před zády, nebo předloktí před bicepsy. Co dělat? Dříve, než novou radu přijmete jako fakt, zeptejte se sami sebe, jestli dává smysl.

SUBJEKTIVNÍ PRAVIDLA
Srovnejte logiku pravidla tréninku od středu těla do stran s myšlenkou „Mně se to tak líbí“ a doporučením cvičit biceps PŘED tricepsem. Nejmenovaný šampión totiž kdysi kdesi napsal: „Napumpujete-li bicepsy dříve než tricepsy, předloktí se o ně opřou a výsledkem bude lepší výkonnost v tricepsových cvicích.“ Možná, že to dotyčný šampión opravdu tak cítil, vy jste ale jiní než on.

Za další, sotva jde o významnou biomechanickou výhodu, spíš se jedná o dobrý pocit. Ke všemu krátkodobý větší objem bicepsů může poněkud omezit rozsah pohybu u tricepsových cviků.

Co dělat? Rady z individuálních zdrojů zkoušejte obezřetně a zhodnoťte je skeptickým měřítkem: „Mám také podobné pocity?“

MYLNÁ PRAVIDLA
Jeden z nejlepších příkladů mylného pravidla, založeného na falešném zhodnocení příčiny a důsledku, je následující: Dřepy jsou nebezpečné, protože škodí zádům a způsobují zranění kolen. Dřepy taky zvětšují zadek a rozšiřují boky.

Věřím pevně, že věrní čtenáři MUSCLE&FITNESS se tomuto prastarému, žel ještě slýchanému mýtu jen zasmějí. Dřepy jako základní cvik posilovacích programů v tuctech sportů včetně bodybuildingu, vzpírání, powerliftingu a soutěží strongmanů nezpůsobily zdaleka tolik poranění pohybového systému, jako například kontaktní, rychlostní či kolektivní sporty. A když ano, téměř vždy je na vině porušení zásad postupnosti, bezpečnosti a správné techniky.

Ke dřepům se váže další myšlenka: dřepy s činkou na ramenech nejsou přímo působícím cvikem na kvadricepsy.

Divíte se? Síla pro vztyk ze dřepu vychází ze svalů boků a kyčlí, pracujících synergisticky s hamstringy, gluteály a kvadricepsy, vše navíc v závislosti na hloubce dřepu, postavení chodidel a pozici trupu.

Zavádějící pravidla neprojdou ani nejjednodušším testem logiky, to ale nebrání, aby se v myslích lidí neusazovala jako zjevená pravda nebo zavedený fakt. Proto při setkání s nimi můžete i vy snadno skončit se čtyřcentimetrovým lanem!

ilustrační foto: PAVEL YTHJALL, MICHAEL DARTER