Portrét oslavence: Pavel Pěrvušin

U Bogdanovského splnil Pavel Pěrvušin za tři měsíce limit mistra sportu. Sloužil ve sportovní rotě a výkony narůstaly. V roce 1969 zahájil studia na Vojenském institutu tělesné kultury, za rok byl šampiónem ozbrojených sil, v roce 1971 světovým rekordmanem v trhu (168 kg) a členem sborné SSSR. Při prvním startu na domácím šampionátu skončil druhý za Jurijem Kozinem (567,5 : 560 kg), přestože se nadhozem 212,5 kg pokoušel situaci zvrátit. V roce 1972 v Tallinu stál proti dvěma Estoncům, Jaanu Taltsovi a Karlu Utsarovi. Díky úžasnému tlaku 207,5 kg vyhrál Talts (587,5 kg), Pěrvušin měl o 10 kg méně, zato SR v trhu 175 kg a nadhozu 220,5 kg. Na OH do Mnichova nicméně jako jedničku vybrali Taltse, náhradníkem byl Kozina…

Pěrvušin na tréninku. 

Rok 1973 lze nazvat “Rokem Pavla Pěrvušina.” Po zrušení tlaku se konečně stal mistrem SSSR (172,5 + 215 = 387,5 kg), s nadhozem 217,5 kg vyhrál Pohár SSSR i Pohár družby (SR v trhu 176 kg a nadhozu 223 kg). Nadešel čas ukázat se světu.

ME 1973 v Madridu

Za 3 světové rekordy (trh 177,5 kg, nadhoz 223,5 kg, dvojboj 400 kg – první na světě v této váze) a titul mistra Evropy obdržel odznak “Zasloužilý mistr sportu.”

MS 1973 v Havaně

Soutěžil se zraněním páteře, bez rekordů, přesto jasně vyhrál (170 + 215 = 385 kg). Poté propadl skleněnými dveřmi a přeřezal si šlachy zápěstí pravé ruky. Následovali čtyři operace a dva roky pauza.

Zranění na ME 1976. 

Pěrvušin se vrátil v prosinci 1975 jako mistr SSSR v nadhozu (217,5 kg). V dubnu 1976 jel v roli náhradníka na ME do Berlína (4. místo s nadhozem 222,5 kg), kde si navíc poranil meniskus a tím jeho kariéra skončila. V roce 1977 ukončil studia a byl jmenován profesorem na Vojenské dělostřelecké akademii, později pracoval jako trenér mládeže. V roce 1991 obdržel řád “Za službu vlasti.” Žije v Sankt Petěrburgu a v září 2017 oslavil 70. narozeniny.

Pěrvušin (uprostřed) dnes. 

Nadhoz 215 kg.