Portrét: Kosta Maisuradze

Kavkazský bohatýr s fešáckým knírem Cchamori Kosta Maisuradze, o jehož síle kolovaly po Rusku téměř legendy, se narodil roku 1881 ve vsi Račinská, nalézající se na Račinském hřbetu jižně od hlavního hřbetu Velkého Kavkazu. V osmi letech odjel do Tiflisu a dělal pomocníka v restauraci, v 19 se oženil. Už tehdy měl ohromnou sílu a každé ráno vzpíral před restaurací nad hlavu velký balvan. Když jednou vynesl na dvorek masivní pohovku, kterou jinak nosilo několik lidí, pozval jej k sobě známý tifliský palavan Tedo Dudlidueli a Kosta jej zvedl za sepnuté ruce nad hlavu.

MAISURADZE 02

Poprvé zápasil s jakýmsi řezníkem Mitrou, o hlavu vyšším a postavou podobném medvědovi. Kosta bez znalosti chvatů přitáhl Mitru k sobě, zvedl do vzduchu a praštil s ním o zem. Dalším soupeřem byl opravdový mistr Josif Ceradze, znalec gruzínského lidového zápasu khureš, ovšem Kosta už něco věděl z klasického zápasu a složil Ceradzeho na lopatky. Později se Kosta učil řecko-římskému stylu i tureckému způsobu zápasu u vyhlášeného guru Kuly Gljaneli, další rok strávil mezi zápasníky cirku Nikitin. Majiteli se nadějný silák líbil a tak jej vzal do Moskvy.

MAISURADZE 03

Také Maisuradze demonstroval na scéně silácká čísla. Vzal na ramena kolejnici s 10 lidmi, kteří tahali její konce směrem dolů, dokud nevznikl ohyb ve tvaru písmene V. Lehl si na zem, na chodidlech a ramenech udělal zápasnický most, a nechal si na prsou rozbíjet 160 kg balvan. Vleže na podlaze držel na hrudi masivní desku s mnohačlenným hrajícím orchestrem. A nechyběl ani trik s nákladním autem, jedoucím přes šikmé nájezdy na silákův hrudník. Anatomické údaje Maisuradzeho nejsou známy, tipoval bych jej na cca 180 cm a 90-95 kg.

MAISURADZE 04 VZADU 2.ZLEVA

Bohužel, osud Kosty Maisuradzeho byl jakoby předvěstí dvou dalších zápasnických tragédií. Malá bakterie typu Salmonella Typhi, jinak tyfová horečka nebo břišní tyfus, zabila v roce 1918 v Baku teprve 37letého Maisuradzeho, a o dva roky později v nedalekém Armaviru usmrtila nejznámější ruské borce této éry George Luricha a Alexe Aberga.