Klasický portrét: Petr Kypr

c-kypr.jpgDodnes mne mrzí, že jsem se nemohl zúčastnit obou prvních ročníků mistrovství ČSSR v Bratislavě a v Brně; zavinila to vojna. Tak jsem přišel o všechny tehdejší šampióny a pozdější legendy v plné síle jako Višný, Uríček, Kypr, Juráš, Pipasík a další.

Brněnského Petra Kypra, osobnost z průkopnických Lekcí kulturizmu 1968, jsem vlastně viděl jen jednou, na Ceně Macochy 1972, a to již byl skoro za zenitem; dnes bych jeho typ postavy označil jako českého Eddie Robinsona (ale bez nohou). Narodil se roku 1946 a od sedmi let chodil do baletního souboru. V roce 1963, to měl 17, začal posilovat ve staré kůlně v Brně-Husovicích. Po nástupu na vojnu do Dukly Sliač v tréninku pokračoval a hned na první soutěži, Poháru časopisu Tréner 1967, vyhrál kategorii juniorů do 168 cm, totéž zopakoval na poháru města Zvolena a zapsal se jako absolutní vítěz Ceny Orlických hor 1968.

V květnu 1968 přijel do Bratislavy na I. celorepublikový šampionát. V kategorii mužů do 175 cm porazil ziskem 62,5 bodu Pipasíka, Karabinoše i budoucího mistra Szalaye. Absolutní prvenství sice získal ing. Juraj Višný (63,8 bodu), Kypr nicméně předvedl nejlepší volnou sestavu, oceněnou plnými 19 body ze 20 možných. V následujícím roce přidal titul mistra ČSR a 2. místo z mistrovství ČSSR 1969; prohrál sice se „světově“ zlepšeným Szalayem (64,1 bodu, pak emigroval do USA), zápis ze soutěže však ukazuje, že nasbíral druhý nejvyšší počet (62,1). Kypr byl povoláním elektromontér, měřil 166 cm, vážil asi 75 kg a měl relativně zanedbané dolní končetiny (dřep 135 kg, jinak cvičil tlaky nohama), zato v benčpresu dával 150 kg.

Příčinu odmlčení v letech 1969-1972 neznám, comeback uskutečnil na Ceně Podřevnicka a Ceně Macochy 1972 vítězstvím v kategorii do 168 cm. Ve třiasedmdesátém se znovu zúčastnil soutěže v Želechovicích, kde jej o titul obral oddílový kolega Petr Trávnik. Sportovní kariéra Petra Kypra se uzavřela roku 1974 třetím místem z přeboru ČSR (1. Petr Tlapák, 2. Robert Dantlinger) a pátou příčkou z mistrovství republiky. Nato emigroval do Německa, stále žije v Mnichově a občas se do Brna vrací.