Osudová prohra Erika Pedersena

| KRONIKU M&F ONLINE připravuje JOSEF ŠVUB

 Erik Pedersen

 

Americká Amatérská Unie připravila scénu pro národní šampionát ve vzpírání a kulturistickou soutěž Mr. America na den 29. června 1947 do sálu Lane Tech High School v Chicagu. Sešlo se 35 borců ze všech koutů Ameriky, mnozí z nich se záviděníhodnou reputací. Nikdo neočekával, že letošní trofej si odnese relativně neznámý mladík, navíc po rozpačitém a do jisté míry tragikomickém výroku poroty.

Vyhlašování výsledků probíhalo od šestého a pátého místa, protože Kimon Voyages a George Eiferman  obdrželi shodně po 68 bodech ze 75 možných. Opakované pózování vyneslo o stupínek výš Eifermana, možná díky jeho nevídanému hrudníku. Jako čtvrtého porotci vybrali tajného favorita Johna Farbotnika (69 bodů), na třetí pozici se překvapivě prodral zkušený Joe  Lauriano z Yorku se 70 body. Pak hlasatel oznámil: „Dámy a pánové…pro první místo máme shodu!“

Eric Pedersen z Goodrichovy činkárny v Hollywoodu a Steve Reeves z Yarickovy posilovny v Oaklandu dosáhli po 72 bodů a museli znovu pózovat. Za ohlušujícího potlesku vystoupil na pódium Eric Pedersen a zopakoval čelní, boční a zadní pózy. Blondýn s odstínem vlasů do rezata nebyl příliš opálený a světla reflektorů jej vykreslovala do obrysů mramorové sochy.

„Pedersenovi chybělo estetické véčko, jakým právě vynikal Reeves. A pokud byli oba stejně mužní, měl Pedersen trochu vraženou hlavu mezi ramena,“ tvrdí Joe Gold, který s Ericem profesionálně zápasil. Potom přišel Steve Reeves. Pokřik a bouřlivý potlesk rozhodčím naznačily, komu dává přednost publikum, a tak byl po nekonečném dohadování jako nový Mr. America vyhlášen Steve Reeves. Voyages s Eifermanem přebrali trofeje s úsměvem, Lauriano nechtěl pohár, ale půvabnou hostesku, Pedersen s Reevesem popadli ty svoje s výrazem světácké lhostejnosti.

Tohle byly vybrané postřehy Gordona Venablese z časopisu Strength&Health, jakási oficiální verze. Stačilo však málo a vše mohlo být jinak – kupříkladu kdyby Reeves nevyhrál…

Začněme od počátku, který spadá do 20. let minulého století. V lokalitě Newport Beach, nějakých 50 km jihovýchodně od Santa Moniky, se 17. srpna 1928 narodil chlapec Charles Richard Putnam.

Ve škole na sebe upozornil výtečnými výkony v atletice, zazářil také v plavání a ve skocích do vody z 18 m můstku, kde udivoval figurami se dvěma a půl vruty. Posilovat začal ve čtrnácti nikoliv kvůli postavě, ale proto, aby zesílil a mohl se – jako obvykle – postavit starším klukům. Místo prvních činek mu posloužily kameny, které zvedal na pláži, následně si koupil opravdovou činku. Otec nepřející synovu koníčku naházel železo do moře, avšak Eric je vylovil (byl i skvělý potápěč) a pokračoval s ještě větším nasazením. Po roce nesystematického tréninku přibral skoro 20 kg svalů.

Jakmile odmaturoval, přestěhoval se do Hollywoodu, přešel do gymu Berta Goodricha a vzápětí vzplanul k bodybuildingu láskou, jejíž plameny měla brzy spatřit celá Kalifornie. Mladé a pružné tělo reagovalo na činky takřka zázračným způsobem a pod Goodrichovým vedením rychle vyspěl v nejslibnější hvězdu Západního pobřeží. Svoje kulturistické znovuzrození dal najevo tím, že převzal jméno Eric Pedersen.

Už v polovině roku 1945 startoval na AAU Mr. America, pořádané na Legion Stadionu v Los Angeles. Skončil v poli poražených, nicméně upoutal 2. místem v podsoutěži „Best Arms“ – v 16 letech!

V červnu 1947 se Pedersen přihlásil na soutěž AAU Mr. California a ke všeobecnému překvapení zvítězil. Jeho fotografie záhy zdobily titulní stránky kulturistických magazínů, odborníci vychvalovali jeho perfektní, 46 cm biceps, který také učaroval Dickovi Tylerovi: „V časopise Your Physique jsem objevil jeho fotografii s napnutým bicepsem. Ruku měl vytočenou dlaní dopředu, prst natažený a na něm balancoval tužku. Nic takového jsem nikdy neviděl. Pomyslel jsem si můj Bože, tohle je nejúžasnější věc na světě!“

Nebyl to však jen biceps, ale především souměrná, kromobyčejně svalnatá postava bez zjevných slabin, která okouzlila veřejnost a kterou Weiderův dopisovatel Earle Liederman přirovnal ke skvělému Eugenu Sandowovi. Pedersen vypadal jako blonďatý Adonis s mimořádně slibnou budoucností. Liederman nám rovněž zachoval jeho míry: výška 178 cm, váha 91 kg, krk 45,5 cm, biceps 46 cm, předloktí 37,5 cm, hrudník 122 cm, pas 76 cm, stehno 61 cm a lýtko 43 cm.

Trénoval podle tehdejších zvyklostí třikrát týdně celé tělo, ihned ale tradici porušoval tím, že nedělal 3 určené série od cviku, nýbrž desítky sérií – kliky ve stoji na rukách, shyby za hlavu, tlaky za hlavu nebo pullovery. Kdykoliv, zdůrazňuje Liederman, dokázal ve stoji zatlačit 107 kg, třikrát za sebou trhnout 105 kg a nadhodit 142 kg.

Opěvané paže si Pedersen vypracoval obyčejnými cviky. Na tricepsy extenzemi s jednoručkami vsedě a vleže a stlačováním kladky (45 kg x 15 opakování), na bicepsy si oblíbil izolované zdvihy s 16 kg jednoručkou vsedě,  s loktem opřeným o stehno. Činku zvedal pomalu, velmi soustředěně, s důrazem na vnitřní napětí ve svalu. Po 15 opakováních udělal 3-4 poloviční zdvihy, pak paži úplně natáhnul a opět přidal 2-3 opakování od poloviny k rameni.

Podle Liedermana Pedersen nejedl maso. Typická dieta obsahovala mléko, vejce, arašidové máslo a spousty zeleniny. (Dokončení příště)

 MR. AMERICA 1947 - Steve Reeves č. 19, Erik Pedersen č. 18MR. AMERICA 1947 – Steve Reeves č. 19, Erik Pedersen č. 18

 Eric Pedersen