JITKA SINGEROVÁ: Výborná proměna skutečné ženy, mámy, manželky

Jitko, představte se na úvod naším čtenářům.

Hezký den všem. Je mi 46 let, bydlím na úplném západě Čech, v Chebu, a prakticky celý život pracuji ve školství. Stejnou dobu (s jednou větší přestávkou) vedu různé skupinové lekce pro ženy. Mám manžela, dceru a psa 😊 Miluji cestování, knížky, vaření a psaní. Tři roky píšu blog nejen o své fit cestě.

Jitka Singerová

Co pro vás znamená fitness životní styl? Jak jím žijete právě vy?

Pro mě je fitness životní styl hlavně o rovnováze. Být s tím vším v pohodě, netrápit se, mít to jako zábavu a přirozenou součást života, nehrotit nic do extrému. Pro mě je tento životní styl o lásce. O lásce k jídlu a jeho přípravě, o lásce k pohybu, o lásce k celé té cestě. Abych byla konkrétní. Celá rodina milujeme kvalitní jídlo z co nejčistějších surovin. To tvoří 70-80% našeho jídelníčku (já 80%, ostatní 70% – dcera a muž mají své oblíbené hříchy). Mým velkým koníčkem je vaření, je to pro mě forma relaxu a tvorby. Zkrátka vidím výsledek, i když jen krátkou chvíli 😊 Mám spoustu kuchařek, hledám a studuji nové recepty, vymýšlím své vlastní. Nejsem ale žádný fanatik. Na dovolené, oslavách, ani výletech nic neřeším. Na druhou stranu burgera s hranolkami ve fastfoodu mě asi jíst neuvidíte, stejně tak klasické sladkosti a dorty, prostě mi to nechutná.
Co se týká sportu a pohybu, bylo to složitější. Jsem z absolutně nesportovní rodiny, takže jsem si tuto cestu našla sama. Na studiích jsem začala chodit na aerobik a úplně mu propadla. Udělala jsem si rekvalifikační kurz a sama jsem začala vést lekce. Vydrželo mi to až do současnosti. Celý tento proces ve mně vzbudil zájem o sport jako takový. Za první brigádní peníze jsem si koupila kolo a začala jsem chodit do posilovny. Později jsem si koupila inline brusle. S mužem jsem pak začala lyžovat. Vlastně dělám tak nějak od každého něco kromě kolektivních sportů, ty mě minuly úplně.
Aktuálně vedu dvakrát v týdnu kruhové tréninky, jezdím na kole, na bruslích, chodím do fitka a běhám. Občas tam vmáčknu i jógu. Takhle to vypadá, že jsem šílenec. Vůbec ne. Intenzivní pohyb/trénink mám 3-5x v týdnu, strop je opravdu 5 hodin týdně. Tolik času má každý. Když jsme u té rovnováhy, nejsem blázen, který na dovolené vyhledává fitko, nebo chodí každé ráno běhat. Na dovolené si užívám společného času s rodinou. Když je nálada a příležitost, společně sportujeme.

Máte za sebou naší soutěž DOFORMY s M&F. Jaká to byla zkušenost a co se vám povedlo v období diety?

Zkušenost to byla naprosto skvělá. Někdy v životě přijdou období, kdy lehce ztratíte motivaci, povolíte trochu v disciplíně a je z toho plus 5 kilo. Potřebovala jsem nakopnout a vrátit se do nějakých svých limitů. Někdo ujíždí na sladkém, na pizze, na hranolkách. Já ujíždím na víně a od toho se pak vše odvíjí, protože nikdy to víno nepiju samotné😊 Potřebovala jsem šlápnout na brzdu. Váhala jsem, protože jsem měla hodně hektický podzim a vůbec jsem si to nedovedla představit. Nakonec jsem se odhodlala. Hodně mi v tom pomohla loňská vítězka a přítelkyně Dana Škorpilová. Povedlo se mi shodit cca 6 kilo, dostala jsem se z 22% tuku na krásných 17%. Trénovala jsem pouze silově, žádné klasické kardio, jen ty moje kruháče, byla jsem opravdu striktní v jídle. Ale žádná hladovka. Nikdy jsem nešla pod 1 700 kcal. Obvykle to ale bylo spíš 1 800- 1 900 kcal. Pár dní jsem používala kalorické tabulky, abych měla zpětnou vazbu, ale víceméně jsem jela intuitivně. Různě jsem obměňovala míru sacharidů a tuků. Pak už jen ledovala, co to se mnou dělá. S výsledkem jsem moc spokojená, dovedl mě až do finále. Celý ten proces, ta cesta, mě moc bavily.
Vylepšila jsem nejen vizuál. Posunula jsem se v síle, rychlosti, výbušnosti, ale též v time managementu.

Jitka Singerová transformace doformy

Na vašem blogu jsou články s low-carb tématikou. Stále se stravujete tímto stylem? Jak vypadá váš typický den, třeba ten dnešní, od snídaně až po poslední jídlo dne?

Ano, low carb mě před lety hodně nadchlo. Primárně jako nástroj redukce. Před zhruba 3 lety jsem překonala dost ošklivou krizi středního věku. Bylo to období, které trvalo asi 2,5 roku, kdy jsem úplně přestala cvičit, ztratila jsem zájem o vše. Typický syndrom vyhoření na všech frontách. To mělo své následky v podobě velké nadváhy. Jednoho dne jsem se na sebe strašně naštvala a z minuty na minutu doslova vše změnila, krůček po krůčku. V té době se o low carb začalo psát, začal to být trend a já jsem se díky němu začala zase více zajímat o stravování, o nové směry a trendy. Radikálně jsem snížila sacharidy, což mělo své výsledky (teď už ale vím, že to byl hlavně kalorický deficit). Jenže jsem zjistila, že mi to vlastně děsně chutná, sedí a vyhovuje, že je to pro mě přirozená strava. Nikdy jsem nebyla na sladké, na knedlíky, na těstoviny. Vždycky jsem spíš ujížděla na sýrech, šunkách nebo smetaně. Takže asi logický vývoj. V současnosti už nejsem vůbec v tomto směru striktní. Sacharidy si ráda dám, když mám potřebu, nebo jednoduše chuť a příležitost. Přesto by se asi dalo říct, že k low carb tíhnu, že je to moje parketa. Zkrátka mi to sedí. Nicméně právě díky soutěži Do formy jsem se sacharidů přestala bát, začala jsem je jíst více, tělo si o ně samo řeklo. Byly dny, kdy jsem doslova vajíčka, maso a zeleninu nemohla vidět a úplně jsem bažila třeba po polentě. Tak jsem si jí zkrátka dala k večeři, se skořicí, jablkem, kokosovým cukrem a máslem. Byla jsem v nebi 😊
A co jsem jedla dnes? (foto pod článkem)
K snídani „cukeťáky“ (placky z cukety, vajíčka, parmezánu, lahůdkového droždí a psyllia) na ghee, polovina avokáda a 3 plátky schwarzwaldské šunky), hromada zeleniny, čaj s medem. K obědu vietnamská polévka Pho Ga se skleněnými nudlemi. Svačina: domácí proteinový pudink s ovocem a skořicí. Večeře: pečená vepřová žebírka, obrovský zeleninový salát s luxusní zálivkou z pistáciového másla, dýňového oleje a balsamika.

Jaké další způsoby stravování jste zatím vyzkoušela?

Low carb má velmi blízko k paleo stylu. Paleo jídla máme doma všichni moc rádi. Také jsem vyzkoušela nutriční restart Whole30. Opět velmi zajímavá zkušenost. Mám dny, kdy si programově připravím jen veganská jídla. Taková všehochuť, pestrost, žádná nuda.

Jak se zajímáte o svět fitness? Zajímají vás články o jídle, suplementech, tréninku, regeneraci, nebo třeba soutěžní stránka fitness a kulturistiky?

Určitě ano, je to tak velká součást mého života, že to ani jinak nejde. Nejvíc mě zajímají asi tréninky, protože poznatky využívám i ve skupinových lekcích. Mám doma nějaké knížky, občas si koupím právě časopis MF nebo Fitness, sleduji různé YT kanály. To mě baví asi nejvíc. Samozřejmě strava též, občas vyzkouším nějakou „hype“ novinku, ale obvykle se vrátím k osvědčenému. Suplementy mě upřímně moc neberou. Čas od času si koupím protein, kvalitní, ale chutný. A pravidelně beru hořčík. Myslím, že na hobby úrovni není víc potřeba. Regeneraci bych asi měla věnovat více pozornosti, ale zatím „funguju“, tak to zřejmě stačí 😊 Soutěže mě baví moc, samozřejmě ty ženské. Mám pár svých oblíbenkyň, kterým fandím. Třeba Janě Stockelové, aktuálně profesionálce v kategorii bodyfitness, působím v jejím fitku a známe se léta letoucí, moje Janka 😊

Máte vzkaz asi hlavně pro ženy, které v životě jídlo a aktivní životní styl vůbec neřeší? I pro člověka bez ambicí mít obří svaly přeci tento životní styl není omezením.

Ženy, nevíte o co přicházíte. Kvalita života, kterou vám aktivní životní styl přinese je naprosto jiná od té, kterou nyní žijete. Ty chutě, vůně a barvy čerstvého jídla jsou nezapomenutelné. To, že vyběhnete schody bez zadýchání, vydržíte jít 20 km tůru, nefuníte, nepotíte se je k nezaplacení. A bonus: nakupování oblečení už není trestem, ale zábavou….a taky uvidíte, co se bude dít doma večer 😊
Aktivní životní styl opravdu není omezením, je to přesně naopak. Je to velké obohacení. Žijete život na úplně jiném „levelu“. A nejde jen o tělo, jde o mysl. Ta největší změna se totiž odehraje v hlavě. Přinese to jen samá pozitiva ve všech oblastech života. Vyšší sebevědomí dělá divy. Přinese poznání, že když opravdu chci, dokážu všechno na světě. Ve 30, 40, 50, 60….kdykoliv. Stačí se jen rozhodnout a vydržet. Své skoro 3 tučné roky považuji za největší ztrátu svého drahocenného času, promrhané dny, doslova.