Jak na přetížené klouby?

Častým problémem v kulturistice, která je přímo založena na kontrolovaném přetěžování svalů s cílem jejich růstové adaptace, jsou zdravotní důsledky přetěžování kyčelních a kolenních kloubů, ramen, loktů či zápěstí, které jsou v zásadě méně adaptabilní než svaly. Nejčastěji se jedná o záněty šlach, šlachových pochev či tzv. tíhových váčků, výjimečně jejich ruptury (poranění).

Sportovci se často ptají, zda se v kloubu nevyskytuje zánět, zda s ním mohou vůbec trénovat a zejména, jak rychle lze bolesti odstranit, obtíže vyléčit či aspoň zmírnit, a to pokud možno nefarmakoterapueticky, tedy bez nepříznivých vedlejších účinků.

SUPLEMENTY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ KLOUBŮ

Suplementy podporující zdraví kloubů, vhodné k prevenci i mírnění obtíží, jsou obvykle přírodní protizánětlivé látky, ve svém účinku posílené antioxidanty (např. vitamínem C nebo glutaminem), dále látky odvozené od kolagenu (tzv. kolagenové štěpy) či tzv. chrupavkotvorné sulfáty jako glukosaminsulfát a chondroitinsulfát, které lze zakoupit nejen jako doplňky stravy, ale nechat si je předepsat i jako léky.

Chondroitinsulfát je základním stavebním kamenem chrupavek, zatímco glukosaminsulfát je podstatnou součástí kolagenu. Obě látky jsou velmi prospěšné k urychlení regenerace pojivových tkání, hrají ochrannou (chondroprotektivní) i výstavbovou (strukturální) roli a působí proti zánětlivým změnám, které mohou v chronicky přetěžované tkáni při nedostatku regenerace vzniknout.

SUPLEMENTACE A PREVENCE

V důsledku mnohaletého chronického přetěžování kloubního aparátu při posilování se závažím může docházet k předčasnému opotřebení kloubů a jejich degenerativním, tedy artrotickým změnám. Co je to artróza? Dochází při ní nejdříve k postupnému zhoršování mechanických vlastností chrupavky a poté k její pozvolné destrukci. To se projevuje tzv. skřípáním kloubů, dále v nich lze cítit ztuhlost a postupně se přidává i bolest. Ta mívá startovací charakter, což znamená, že se objevuje ráno nebo po dlouhém sezení, kdy klouby ještě nejsou „rozhýbané“. Po tréninku obvykle bolest mizí, ale může vzniknout znovu po větší námaze kloubů nebo jiném způsobu zatížení (běh). V pokročilejším stadiu je bolest silnější a lze ji cítit v klidu a při spaní. Následně může dojít k omezení pohyblivosti v kloubu, ale pak už obvykle vyhledáme ortopeda. Pokud je osvícený a o kulturistice něco ví, měl by navrhnout vedle užívání léků suplementaci, tzv. režimová opatření jako redukci hmotnosti i sportovní zátěže a navrhnout doplňkové kompenzační pohybové aktivity. Často však tato režimová opatření a suplementaci umějí lépe nastavit zkušení trenéři kulturistiky a fitness!

Jako sportovci bychom měli vědět, že léky na utišení bolesti sice mají rychlý nástup účinku, avšak mnohdy jen krátkodobý efekt, a jejich užívání bývá spojeno s řadou nežádoucích účinků. Často jsou zatíženy rizikem vzniku lékové závislosti, což u většiny suplementů nehrozí.

Do skupiny suplementů, označované nepřesně „kloubní výživa“ tedy patří chondroitinsulfát, glukosaminsulfát, kyselina hyaluronová, methylsylfonylmethan a diacerein. Jde o látky, které mohou obnovovat či podporovat metabolickou rovnováhu v chrupavčitých buňkách (chondrocytech). Jejich účinek se dostavuje pozvolna během 4–6 týdnů a přetrvává ještě několik týdnů po vysazení. Některé látky jsou registrovány, resp. schváleny jako léky a současně jako potravní doplňky, tedy potraviny. Jde totiž většinou o látky tělu vlastní, vyskytující se v potravinách živočišného původu (maso), kde se podílejí na výstavbě mezibuněčné hmoty chrupavky nebo jsou obsažené v synoviální tekutině kloubu. Zdravý a dobře regenerující kulturista přiměřeného věku má schopnost tyto látky tvořit z vlastních zdrojů, ale jejich případný deficit v kloubu je relativní a je dán intenzitou a trváním přetěžování, věkem, regenerací a dalšími individuálními faktory. U starších sportovců, kteří zanedbávali regeneraci a výživu celoživotně a jeli tzv. „na doraz“, se dokonce může jednat i o poruchu metabolismu chrupavky. Látky ze skupiny „kloubní výživa“ přímo zasahují do regulace jejího metabolismu a podporují tedy biosyntézu proteoglykanů, kolagenu a dalších složek důležitých k výstavbě chrupavky. Na druhé straně zastavují tvorbu degenerativních enzymů – proteáz, které mezibuněčnou hmotu chrupavky degradují. Protože jejich protizánětlivý efekt není dán farmakologicky, nemají nežádoucí účinky jako léky ze skupiny tzv. nesteroidních antirevmatických léků (ibuprofen).

Chondroitinsulfát je proteoglykan („bílkovinný cukr“), jehož sacharidová část je tvořena kyselinou glukuronovou a galaktosaminem s obsahem síry navázaných na bílkovinný kolagenní prstenec. Od této struktury se odvíjí i fyzikální vlastnosti chrupavky – její pevnost a pružnost. Chondroitinsulfát má silně polární aniontovou povahu a jeho interakce s kloubním kolagenem je tedy iontové povahy. Chondroitinsulfát je součástí chrupavky, která se iontově váže na kolagenní vlákna. Proto je důležitý pro udržení strukturální soudržnosti chrupavky a dodává jí odolnost proti tlaku a přetížení. Jeho úbytek je hlavní příčinou degenerativních změn z chronického přetěžování. Sám má povahu antioxidantu, čímž brzdí zánětlivé procesy.

Glukosaminsulfát je také látka tělu vlastní, která se v organismu tvoří z krevního cukru – glukózy, a je hlavním stavebním kamenem molekuly kyseliny hyaluronové, jež je důležitou složkou tzv. synoviální tekutiny kloubů a okolních tkání. Makromolekula kyseliny hyaluronové je bohatě rozvětvená a hydratovaná. To jí propůjčuje značnou viskozitu a schopnost vytvářet v organismu želatinovité útvary.

Suplementace těmito látkami je tím účinnější, čím dříve je zahájena. Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobější účinky, efekt se projevuje nejdříve za 6–8 týdnů podávání, přetrvává však obvykle další 2–3 měsíce po vysazení. Z toho pak vychází strategie preventivního užívání „kloubní výživy“:

● podávat dostatečné dávky minimálně 2 měsíce,
● po této době na 2–3 měsíce vysadit,
● po této době pak kúru znovu opakovat.

Strukturální efekt, kdy se chrupavka zpevňuje a „dorůstá“, byl vědecky prokázán pouze při dlouhodobém preventivním užívání. U sportovců s opakovanými či chronickými bolestmi kolenních a ramenních kloubů se může velmi dobře uplatnit kombinace chondroitinsulfátu a glukosaminsulfátu.

U vrcholových kulturistů nebo jiných sportovců (např. u vyznavačů náročného crossfitu), jejichž pohybový aparát je fyzickou zátěží značně přetěžován, považuji preventivní užívání chondroitinsulfátu, glukosaminsulfátu a jim podobných látek za velmi prozíravé a moderní. Naše generace kulturistů nic takového neznala!

NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY

V kulturistice přibývá všestranných zkušeností s esenciálními mastnými kyselinami, které v kombinaci s dalšími suplementy (zejména vitaminy a minerály) mohou mírnit zánětlivé stavy kloubů rychleji než tradičně předepisované léky. Zvláště výkonnostní kulturisté, kteří se periodicky připravují na soutěže, ocení možnost rychlého návratu do tréninkového procesu. Výhodou suplementace doplňky stravy s obsahem nenasycených mastných kyselin (NEMK) je analgetický (protibolestivý) efekt bez vedlejších nežádoucích účinků potencovaný poklesem hladiny prozánětlivých prostaglandinů 2. typu a naopak vzestupem prospěšných prostaglandinů 1. a 3. typu.

Obvykle je suplementace či podpora léčby s NEMK doplněna antioxidanty a bývá např. založena na užívání kombinace kyseliny γ-linolenové (ze skupiny omega-6 NEMK), omega-3 polynenasycených mastných kyselin (v rybím tuku) a některých antioxidantů (selenu, zinku, glutaminu, vitaminů A, B6, C a E). Kyselina γ-linolenová se vyskytuje např. v semenech brutnáku lékařského (slov. borák), což je její nejbohatší zdroj pro farmaceutické účely, v semenech pupalky dvouleté, černého rybízu a také se vyskytuje v mateřském mléce. Je prekurzorem (předchůdcem) komplexu látek, které se účastní přenosu nervového vzruchu, k nimž patří prostaglandiny mající v organismu specifickou funkci. Omega-6 NEMK podporují tvorbu protizánětlivých prostaglandinů především 1. typu a snižují vylučování prostaglandinů 2. typu, které zánětlivé procesy naopak podporují. Pozor – protizánětlivé účinky kyseliny γ-linolenové oslabuje kouření, alkohol, salicyláty, nedostatek vitaminů a minerálů, ale i strava chudá na bílkoviny, výrazný přebytek sacharidů ve stravě, diabetes a infekce.

Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny představují druh esenciálních polynenasycených mastných kyselin a jejich zástupci v suplementační směsi jsou EPA (eikosapentaenová kyselina), DHA (dokosahexaenová kyselina) a ALA (α-linolenová kyselina). EPA a DHA se vyskytují hlavně v tuku mořských ryb (losos, makrela, sleď, sardinky), ALA je obsažena především ve lněném oleji. V těle se může ALA přeměňovat na EPA a EPA zase na DHA. EPA může být užitečná jako prevence aseptických zánětlivých onemocnění pohybového aparátu, které často vznikají na podkladě mikrotraumat z přetížení. Proto doporučuji kulturistům konzumovat více tučných mořských ryb nebo suplementů obsahujících EPA. Omega-3 polynenasycené mastné kysliny, podobně jako kyselina γ-linolenová, mění příznivě poměr prostaglandinů typu 2 a 3. V přírodním rybím tuku jsou tyto mastné kyseliny vázány ve formě triacylglycerolů, proto musejí být nejdříve ve střevě přeměněny na volné NEMK a teprve potom mohou být vstřebány do krevního oběhu. Volné kyseliny v suplementech na bázi čištěných extraktů z rybího tuku jsou však vstřebávány přímo a beze ztrát.

LÁTKY S ANTIOXIDAČNÍM ÚČINKEM

Další skupinou látek, která obvykle bývá součástí suplementační směsi na podporu léčby patologických důsledků přetížení kloubů v kulturistice, jsou některé antioxidanty, které působí jako deaktivátory volných radikálů. Zmírňují jejich destruktivní působení a chrání organismus před jejich oxidačními účinky – před tzv. oxidačním stresem, kterému jsou zejména vrcholoví kulturisté denně vystavováni. Tělo se proti nim umí chránit přirozeně působením některých enzymů aktivovaných kovy (např. selenem a zinkem), jako superoxid-dismutázou, superoxidkatalázou či glutathion-peroxidázou. Přirozená aktivita těchto tělesných enzymů však obvykle není pro tak náročný sport, jakým je kulturistika, dostačující. Nadměrné množství volných radikálů lze dezaktivovat některými účinnými antioxidanty jako vitaminy A, C, E, B6 a minerálními látkami zinkem a selenem, navázanými v bioaktivní matrici (např. kvasinky).

V suplementačních recepturách se využívá výsledků výzkumu, které prokázaly, že uvedené antioxidanty působí v organismu jako celek a při neutralizaci volných radikálů se vzájemně posilují (např. selen a zinek). Antioxidanty chrání buňky a tkáně před účinkem volných radikálů jednak ze své podstaty, jednak chrání samotné nenasycené mastné kyseliny proti účinkům lipoperoxidázy. Při lipoperoxidaci molekula vdechovaného vzdušného kyslíku rozkládá tělesné mastné kyseliny za vzniku volných peroxidových radikálů, které napadají okolní tkáně a poškozují je. Právě proto je vždy vhodné doplňovat suplementaci nenasycenými mastnými kyselinami také užíváním antioxidantů, jako jsou např. selen, zinek, antioxidační vitaminy A, C, E a B6 a kulturisty oblíbený glutamin (zvyšuje zásoby tělesného glutathionu).

ZÁVĚR

I když suplementace těmito látkami je u vleklých obtíží na místě, větší význam má jejich preventivní užívání. Pokud jsou akutní obtíže velice drtivé a sportovec se svěří do péče ortopeda, musí obvykle počítat s nasazením protizánětlivých léků a léků proti bolesti, a tím vzít v úvahu jejich vedlejší účinky jako bolesti žaludku, poruchy trávení a poruchy tvorby ATP (adenosintrifosfátu), který je důležitý z energeticko-metabolického hlediska).

LITERATURA:
▪ Vilikus, Z., Mach, I., Brandejský, P.: Výživa sportovců a sportovní výkon, Praha, Karolinum, 2012
▪ Mach, I.: Doplňky stravy – jaké si vybrat při sportu i v každodenním životě, Praha, Grada, 2012

ilustrační foto: DUSTIN SNIPES