Historie kulturistiky v České Třebové (5)

hybl131108.jpgVelká cena Chomutova 17. června 1972, Hetych pátý v kategorii do 168 cm (1. Tlapák), Hýbl třetí nad 175 cm (1. Wágner).

Velký oddílový výlet vlakem do Chebu na siláckou soutěž „Mistr síly“ přinesl oddílu dvě bronzové medaile: do 75 kg J. Švub (135+115+207,5), do 90 kg J. Hýbl (160+142,5+255); Hetych byl 4. a Papírník pátý s nejlepším dřepem kategorie – 182,5 kg. Žádné bandáže ani superdresy, absolutní vítěz Jan Ježek měl plavky, teplákovou bundu se zipem a dělal 230+170+296,5 kg.

Hned vzápětí se konal putovní pohár Královodvorských železáren s celostátním obsazením, J. Švub ve své kategorii pátý a Hýbl, který už zvolna pronikal nahoru do špičky, třetí. Mimochodem, v jeho kategorii (nad 175 cm) zvítězil jistý Ľudovít Major (Vinohrady Bratislava).

Na Poháru Slovácka v Hodoníně Hýbl zabral stejné místo s Josefem Veselým z Přerova – ano, ten MUDr Veselý, jemuž prorokovali kariéru typu Lou Ferrigna. V listopadu oddíl vyjel na poslední estetickou soutěž sezóny do Blanska – uhádli jste, Cena Macochy 1972. Tahle událost stojí za připomenutí. Tenkrát nešlo ani tak o umístění, jako o vloženou soutěž v mrtvém tahu, a my měli borce s šancí na úspěch. Jenže na druhém konci republiky podobně uvažoval jiný silák, František Škorpík, později náš top-lifter do 90 kg, ve váze do 100 kg uměl až 300 kg.

Právě tady se projevila naše tehdy ojedinělá týmová soudržnost a spolupráce, protože celý doprovod čtyř lidí pracoval na černého koně Hýbla. Jirka Hetych vyvolával psychologickou válku (chodil nenápadně kolem soupeře a mumlal „Hýbl dá 300, Hýbl na to má“), v tom byl nepřekonatelný, ostatní masírovali, sledovali vývoj, povzbuzovali a hlavně taktizovali.

Průběh už přesně nevím, Hýbl nakonec zvedl 261 kg a ještě vymačkal nucený úsměv (to byla taková Josefova specialita, aby ukázal, že váhu ani necítí). Franty Škorpíka mi pak bylo až líto, protože jako lifter vážil dalekou cestu z Orlové, musel se oholit, nadřít sestavu, navléci plavky a pózovat s kulturisty, aby stejně skončil poslední a ještě prohrál ve své královské disciplíně…ale sport je někdy krutý.

Na snímcích (seshora) Josef Hýbl při mrtvém tahu 261 kg, při benčpesu 130 kg a v ukázce svalů.