PORTÁL SPOLOČNEJ ČESKEJ A SLOVENSKEJ EDÍCIE ČASOPISU TVAROVANIE TELA – KONDIČNÝ TRÉNING – ŠPORTOVÁ VÝŽIVA – SUPLEMENTÁCIA FACEBOOKTWITTERINSTAGRAMYOUTUBE PINTERESTGOOGLE RSS ikona

top banner bg

PORADŇA
Odoslať e-mailomVytlačiť

Práce rodí vítězství

l text: JEFF T. BUSH

 

poradna_20.jpg

Co je v sportu obecně důležitější – genetické předpoklady nebo tréninková práce?

 

Příklad z historie. Začátkem 60. let odjel tým amerických odborníků do Yorku v Pennsylvánii s úmyslem provést biomechanickou studii na Paulu Andersonovi. Zajisté víte, že Paul byl tenkrát považován za nejsilnějšího muže moderní doby, neboť dokázal dřepnout 545 kg, vyrazit nad hlavu 250 kg, zatlačit jednou paží 135 kg a zvednout zády téměř tři tuny. Experti doufali, že na Andersonovi objeví nějakou tělesnou substrukturu či charakteristiku, vysvětlující jeho ohromující sílu. Pokud by existovalo anatomické, biologické nebo psychické centrum síly, kde jinde by se mělo hledat? Z testů však vyplynulo, že Anderson byl biomechanicky ideálně stavěný pro zvedání supertěžkých vah, nicméně postava siláka nevykazovala znaky výjimečné genetiky. Odborníci nakonec dospěli k závěru, že silová výkonnost nemusí být ničím jiným než výsledkem tréninku, což je proces dostupný každému sportovci.

Ruský vzpěrač Sergej Jelisejev (1876–1938) s oblibou říkával: „Práce rodí vítězství.“ Rok života pro něho znamenal rok tvrdého tréninku. O sto let později prohlásil devítinásobný mistr světa v powerliftingu, Larry Pacifico: „Neznám žádné tajemství, musíte pouze tvrdě pracovat. Tvrdá práce přináší výsledky.“

Podobnými slovy popsali svůj recept na úspěch kulturisté Larry Scott, Arnold, Lee Haney nebo Dorian Yates. Ačkoliv lidé rádi věří opaku, žádný kouzelný návod není. Nelze prostě vypít zázračný koktejl nebo spolknout magickou pilulku, jít do posilovny a změnit se ve špičkového kulturistu. Dokonce i sportovci užívající zakázané chemické látky musejí tvrdě trénovat. Přečtěte si, co řekl legendární basketbalista Michael Jordan: „Téměř všichni kluci ze školy chtěli získat místo v basketbalovém družstvu a netrpělivě čekali na seznam, který měl být vyvěšen v tělocvičně jednoho dne ráno. Tak jsme tam šli a hledali svoje jména. Moje na seznamu nebylo. Hledal jsem pod H, hledal J a také K a L, ale nic. Začal jsem znovu od A; bezvýsledně. Po celou dobu vyučování jsem seděl jako opařený, doma jsem se zamkl v pokoji a brečel jako malé děcko. Hrát za školní družstvo byl můj sen a po ničem jiném jsem netoužil. Následující ráno jsem vstal hodně brzy a začal trénovat basketbal.“

Olympijská vítězka v gymnastice Nadia Comaneci: „Když neustále trénuji jistý prvek,nezdá se už tak riskantní. Cvik při tom zůstává nebezpečný a vypadá nebezpečný pro moje soupeřky, ale pro mne ne. Tvrdá práce jej činí snadnější. To je tajemství toho, proč vyhrávám.“

Další basketbalista Larry Bird: „Trenér mi jednou řekl: Ať hodíš míč kolikrát chceš, někde na světě je hráč, který udělá o jeden hod více. Pokud zadribluješ miliónkrát za den, někdo zadribluje o jedenkrát více. Takže když jsem chtěl skončit, pomyslel jsem si: Ne. Někdo jiný stále trénuje a jednou s ním prohraji. Trénoval jsem dál a přišla myšlenka: Možná ten hráč nacvičuje trestné hody. Šel jsem a další hodinu házel na koš. Domnívám se, že nikdo netrénoval víc než já.“

Michiganský psycholog John Lawthorn zjistil, že faktorem zodpovědným za špičkovou výkonnost ve sportu je ve větší míře než genetika právě doba strávená tréninkem. Jinými slovy, sportovci podávají vrcholné výkony díky kvalitnímu tréninku, ne jenom proto, že se narodili s mimořádnými vlohami pro sport. Množství práce, potřebné na dosažení kategorie World Class (v bodybuildingu bychom nasadili laťku k medaili z mistrovství světa), odpovídá podle Lawthorna dvaceti hodinám tréninku týdně po dobu osmi let. To je průměrně okolo deseti tisíc hodin.

Dodejme, že trénovat pětkrát týdně po čtyřech hodinách není vůbec snadné, přičemž se myslí dvacet hodin intenzivní námahy, nejen dvacet hodin strávených na hřišti či v posilovně. Navíc je zřejmé, že ještě předtím se sportovec musí naučit všem technickým dovednostem (technice) a především tomu, JAK trénovat. Nutno zdůraznit, že tvrdě trénovat musejí i ti nejtalentovanější sportovci. Ani ty nejdokonalejší tělesné předpoklady na světě neznamenají nic, pokud jejich majitel nebude správně trénovat, stravovat se a odpočívat. Už Seneca napsal: „Nevyhýbej se žádné dřině, abys vynikl svým talentem.“ M. P. Musorgskij zase jednou použil větu: „Mám-li nadání a inteligenci, pak bych měl uspět. Když ne, nemá smysl mne tahat z bahna.“

Chcete-li vyniknout, máte za to zaplatit příslušnou daň. Musíte propotit stovky ručníků a odřít si záda od činky. Jediné místo, kde najdete cíl před prací, je slovník.

Na archivní fotografii je první vítěz soutěže Mr. Olympia v roce 1965 Larry Scott.